Tajemství efektivnějšího učení (o kterém většina lidí neví)

Spousta lidí nezná tento trik, přestože mnohé studie prokazují jeho výhody.

Nová studie z akademických kruhů odhaluje, že střídání různých druhů studijní látky vám může pomoci k dosažení velmi dobrých výsledků.

Po dlouhou dobu byla technika „prokládání“ pro výzkumníky velikým tajemstvím. Jedná se o metodu, kdy se jedinec učí nebo procvičuje různé dovednosti velmi rychle za sebou.

Můžeme se s ní setkat například při hraní tenisu, kdy hráč střídá údery z forehandu, backhandu a voleje. Pro hudebníky to může znamenat procvičování stupnic, sól i akordů dohromady.

Na rozdíl od běžných postupů učení je tato metoda značně odlišná. Tenisoví hráči se většinou při tréninku zaměřují pouze na forehand, hudebníci pouze na procvičování akordů.

Výhody této techniky byly prokázány ve studiích zabývajících se motorickými dovednostmi: „Vysokoškolští basebaloví hráči trénovali tři typy odpalů (např. odpal obloukem), a to buď podle druhu nadhazovaného míčku, nebo se střídaly bloky a odpaly. Další test ukázal, že pokud trénink probíhal druhým způsobem (jak je tomu při skutečné hře), kvalita odpalů se zlepšila více, než když se cvičila pouze jedna technika.“

Podobný přínos „prokládání“ byl také pozorován ve studii zabývající se basketbalovými střelbami… (Taylor & Rohrer, 2010)

Nová studie prokazuje, že technika prokládání činností má pozitivní vliv na výkony dětí v matematice.

Při tomto výzkumu se některé děti učily matematiku obvyklým způsobem, při němž si v rámci jedné hodiny osvojily jeden postup, který pak v návaznosti na to procvičovaly.

Oproti tomu druhé skupině dětí byly zadány úkoly, k jejichž splnění bylo zapotřebí využít více druhů postupů. Výsledky byly pozoruhodné.

Druhý den psaly děti test a ty, které předtím pracovaly s metodou prokládání více postupů najednou, měly o 25 % lepší výsledky.

Když byly testovány o měsíc později, jejich výsledky byly lepší o 76 %. To je poměrně značný nárůst, když vezmeme v úvahu, že se obě skupiny učily stejně dlouho.

Jediný rozdíl byl vlastně ten, že někteří studovali postupně, blok po bloku, zatímco ostatní se učili všechno najednou.

Jednou z možných nevýhod této techniky je, že se na první pohled může zdát obtížnější. Místo soustředění se na jednu dovednost, se v danou chvíli musíte soustředit na dvě a více dovedností.

Tato metoda však pravděpodobně funguje proto, že nutí naši mysl pracovat intenzivněji. 

Místo dodržování nějakého systematického plánu, je nucena neustále hledat a nacházet nová řešení.