Možná byste mohli být úspěšnější, pokud byste ze školy vypadli…
Co řeknete ambicióznímu 19tiletému člověku, když řekne, že chce seknout se studiem?
„Proč bys, po všem, čím jsme si prošli, vzdal příležitost na výborné vzdělání?“
Hodnota vysokoškolského vzdělání klesá a nabízí se otázka:
Kdy stojí za to vypadnout z vysoké školy?
Nejdřív musíme zjistit následující: Proč byste měli jít studovat?
Podle Collegeboard jsou nejpopulárnější následující odpovědi:
- poznat nové lidi,
- získat dobré vzdělání,
- poznat sám sebe,
- získat po dostudování dobrou práci.
Zadruhé se musíme zeptat: Jaká je vaše investice?
– 5 let (průměrná doba studia)
– 100 000 dolarů (průměrná výše ročního školného je 20 000 dolarů)
Zatřetí musíme zanalyzovat, zda 18tiletý člověk potřebuje věnovat pět let a 100 000 dolarů na příležitost setkat se s novými lidmi, poznat sám sebe, získat dobré vzdělání a práci.
Pojďme si to rozebrat.
Jak moc je cenné setkávání se s lidmi?
Dospělí vám řeknou, že vaše síť kontaktů je vším a že nezáleží na tom, co víte, ale koho znáte.
A já s tím souhlasím. Ale je studium tím nejvýhodnějším řešením, pokud chcete potkat lidi?
Na vysoké škole jste jedinkrát v dospělém životě obklopeni lidmi stejného věku (kromě domova důchodců). Setkávání tváří v tvář s novými lidmi je skvělé a je to jedna z největších výhod vysoké školy.
Kritici by mohli namítat, že 18letí pořád mohou potkávat lidi jinde, ale na rovinu: vysoké školy mají monopol na mladé lidi.
Vysoká škola 1 – Vypadnout ze školy – 0
Jak cenné je „dobré vzdělání“?
S nárůstem dostupných informací nikdy nebylo jednodušší naučit se něco nového. Můžete se vzdělávat bez vysoké školy? Scott Young to dokázal.
Scott se stal slavným poté, co získal neoficiální titul z programování na MIT. Za 2 000 dolarů a 10 měsíců napsal Scott všechny požadované testy a prošel kurzy, které MIT nabízí zadarmo online. A i přesto, že neměl oficiální titul, zaměstnavatelé ho stále chtěli zaměstnat.
Mnoho prestižních vysokých škol včetně Yale, Stanfordu a Berkeley také nabízí svoje kurzy zdarma online. Jsou to velmi kvalitní kurzy pokrývající všechna témata na webech Lynda, Udemy, Coursera, Codecademy nebo CreativeLive. Navíc se každý může naučit čemukoliv tím, že bude číst knihy největších světových expertů, poslouchat jejich podcasty nebo se s nimi spojí přímo online.
Tak proč si lidé stále myslí, že musí jít na vysokou, aby „se vzdělali“?
Vysokoškolský diplom dokazuje, že přežijete čtyři a více let následováním systému k „úspěchu“. Ale pokoušet se učit s tímhle vysokoškolským nastavením mysli může být nevhodné.
Mnoho studentů má například dvě hlavní specializace nebo jednu hlavní a druhou vedlejší. Pokud náhle propadnou jinému oboru, ale již strávili tři roky studiem psychologie, musí zůstat další dva roky, změnit obor a dokončit studium. Selský rozum radí studentům vydržet a dokončit studium psychologie, i když nemají v plánu s ní cokoliv dělat.
Ale učíte se kvůli titulu, nebo abyste rozvíjeli schopnosti potřebné v reálném světě?
Lidé přicházejí na vysokou, aby se učili a prozkoumali oblasti svého zájmu. Ale zaměstnavatelé hodnotí čerstvé absolventy podle toho, jaký obor a kde vystudovali.
Je zvláštní, že pokud chcete jezdit na kole, musíte strávit prvních pět týdnů ve třídě učením se o tom, jak se na kole jezdí, než šlápnete do pedálů.
Když mě můj táta učil, jak jezdit na kole, řekl mi, abych nasedl a začal šlapat. Přitom zezadu kolo držel, aby jelo rovně. Pak ho zničehonic pustil a já spadnul. Po pár dalších pokusech jsem byl za 30 minut schopen jezdit na kole sám.
Žádné učebnice, žádné domácí úkoly a žádný ztracený čas nad učením se teorie o větru.
Proč nemají vysoké školy podobný přístup?
Proč místo toho, aby se mladí lidé soustředili na kurzy, raději nepracují na reálných problémech? Proč nenechat učitele, aby jim poskytovali podporu (mentoring), a studenty, aby znovu a znovu selhávali, dokud neuspějí (zkušenost)?
V dnešním světě už vysoká škola není pro nikoho nutností, aby získal vzdělání a zkušenosti z reálného prostředí.
Photo credit: Nottingham Trent University via Compfight cc
Vysoká škola 1 – Vypadnout ze školy – 1
Jakou cenu má poznávání sama sebe?
Když se teenageři dostanou na vysokou, obvykle toho o sobě a své budoucnosti vědí velmi málo. Neví, jakou kariérní cestu si vybrat, jaký obor studovat nebo co je jejich vášní.
Takže když je někdo ztracený a zmatený, tak utratí 100 000 dolarů a dalších pět let svého života, aby našel odpověď! Ale můžete se o sobě něco naučit i bez této velké investice?
Co byste dělali se 100 000 dolary a pěti lety svého života v mladém věku?
- Vždycky jste chtěli zkusit herectví? Běžte na konkurzy a potkávejte nové lidi z tohoto oboru.
- Chtěli jste se dozvědět víc o programování? Běžte do místní knihovny, přihlaste se na Codecademy a naučte se, jak programovat.
- Zajímají vás start-upy? Přidejte se ke start-upu, spojte se s dalšími podnikateli nebo začněte s vlastním podnikáním!
Může vás bavit studovat marketing, ale pokud doopravdy nepracujete pro marketingovým tým nějaké společnosti, jak si můžete být tak jistí?
Běžte dobrovolničit do země třetího světa. Učte angličtinu v Japonsku. Pracujte na smysluplném projektu. Běžte na stáž do společnosti, kterou obdivujete. Učte se od svého životního vzoru. Založte vlastní firmu.
Proč čekat pět let, abyste objevili, co vás zajímá, když to můžete udělat okamžitě?
Nejlepší cesta, jak se o sobě něco dozvědět, je začít něco dělat. Nejefektivnější příprava na dospělost je dělání „dospělých věcí“ jako chodit do práce, mít větší zodpovědnost, osamostatnit se atd.
Může v tomhle vysoká škola pomoct? Jistě. Ale když se podíváme na náklady ušlé příležitosti a další alternativy, návratnost té investice je dnes diskutabilní.
Vysoká škola 1 – Vypadnout ze školy – 2
Jak moc cenné je „získat dobrou práci“?
Správná otázka zní: Připraví vás vůbec vysoká škola na dobrou práci?
Jestli ano, proč tvoří v USA absolventi VŠ 40 % nezaměstnaných? A proč 46 % absolventů dělá práci, pro kterou není vyžadován vysokoškolský diplom?
Pro některé práce je studium VŠ nutné. Nemůžete se stát učitelem, doktorem nebo právníkem bez diplomu.
Ale i u těchto oborů, kde je vysoká škola legitimní investicí, to funguje jenom, pokud v něm chcete zůstat po celý zbytek života. A jak často slyšíte příběhy lidí, kteří s postupujícím věkem změnili kariérní cestu? Generace Y obvykle mění obor každé čtyři roky, tak jak si můžete být v 18 letech jistí, že chcete dělat jednu věc po celý zbytek života?
Co když chcete dělat něco jiného?
Pracovní trh budoucnosti může být riskantní ze dvou hlavních důvodů:
a) Nevíme, jak bude naše práce vypadat za 10, 25 nebo 50 let.
Před 25 lety jsme neměli tušení, co je to internet. Kdo tehdy věděl, že vývoj webu bude tak skvělou prací. Nebo že sociální média budou dalším velkým hitem?
Jak bychom mohli vyškolit studenty pro práce, které ještě neexistovaly?
Mladí lidé musí porozumět tomu, že v budoucnosti budou tisíce nových zaměstnání, která ještě nikdo neobjevil. Možná, že svět ovládne virtuální realita, Bitcoiny se stanou naší hlavní měnou a blockchain vyřadí právníky a účetní.
Může se objevit nějaká úplně nová technologie.
Nevíme.
A když nevíme, jak se můžeme nejlépe připravit?
Je nejlepší odpovědí strávit čtyři roky učením se o teorii business marketingu, když tyhle strategie už budou irelevantní, když dostudujete?
Pravděpodobně ne.
Nejlepší odpovědí je vyvinout schopnosti, které mohou být aplikovatelné na jakoukoliv disciplínu jako vedení lidí, komunikace a kritické myšlení. Nepřekvapí, když vidíme úspěšné podnikatele jako Petera Thiela, Reida Hoffmana a Paula Grahama, kteří všichni vystudovali filozofii.
b) Zaměstnavatelé chtějí lidi se zkušenostmi.
Kdybyste byli majitelem společnosti, chtěli byste najmout Sarah, která má zkušenosti s marketingem u čtyřech firem? Nebo byste vzali Joa, který je čerstvým absolventem v oboru marketing na místní univerzitě a bez pracovních zkušeností.
Odpověď se nabízí.
Pokud najmete Sarah, bude ihned cenným přínosem. Není třeba dodávat, že Sarah do toho šlápne a opravdu vaší společnosti pomůže.
Joa budete muset pomalu zaučovat, než se dostane do stejné rychlosti. Joe ví něco z toho, co Sarah, ale nikdy předtím to nedělal, což spolupráci extrémně zpomaluje.
Společnosti prahnou po lidech se zkušenostmi a to je důvod, proč absolventi nenávidí tyhle otravné popisy práce u vstupních pozic:
„Musíte mít 4 a více let pracovních zkušeností.“
„Musíte mít bakalářský titul.“
Jak tohle dává smysl průměrnému absolventovi?
Je to začarovaný kruh, protože abyste získali zkušenosti, potřebujete práci. A abyste dostali práci, potřebujete zkušenosti.
Tak jakou roli v tom hraje vysoká škola?
Někteří tvrdí, že potřebujete diplom, aby před vámi první zaměstnavatel nezavřel dveře. Ale to je zvláštní.
Proč studenti nezískali po pěti letech studia reálnou pracovní zkušenost? Proč se studenti pořád učí, jak jezdit na kole místo toho, aby na něm opravdu jezdili?
Očekává se, že pokud nemáte nic ve svém životopisu, získáte práci s nízkou kvalifikací nebo stáž, abyste nabrali relevantní zkušenosti. Podstatné je, že se pořád zkoušíte udržet na nějakém druhu vozidla: tříkolce, kole s postranními kolečky nebo na něčem takovém.
„Ale firmy tě bez diplomu nevezmou…“
Většina společností nezměnila své tradice a je to pochopitelné. Jak by mohly měnit něco, co považovaly za pravdivé po stovky let?
Poté co Michael Ellsberg provedl interview se stovkami úspěšných lidí v Education of Millionaires, uviděl, jak špatné je při hledání práce soustředit se na formální údaje.
„Daleko důležitější je síla vaší sítě kontaktů – velikost okruhu lidí, kteří vám věří, poskytují vám tipy o otevřených pozicích a přimluví se za vás u zaměstnavatele – stejně tak jako vaše prokazatelné portfolio skutečných výsledků.“
Pokud chcete pracovat pro společnost, která požaduje vysokoškolský diplom, i když už máte větší zkušenosti než čerstvý absolvent, pak jděte a získejte titul.
Vím, že je to k naštvání, ale takhle se ta hra hraje. Pro teď.
Ale proč společnosti ještě nezměnily svoje názory, když tohle není měřítkem skutečných výsledků práce?
„Existuje mnoho psychologické literatury, která ukazuje, že pracovní výkon a známky ve škole spolu souvisí jen málo,“ říká Peter Cappelli, profesor na Wharton School of the University of Pennsylvania, který se zabývá náborem zaměstnanců a americkým pracovním prostředím, v rozhovoru pro The Atlantic. „Je pozoruhodné, jak často se společnosti spoléhají na náborová kritéria, o kterých není žádný důkaz, že fungují.“
Některé společnosti jako Google nebo Ernst & Young jsou známé tím, že tituly už příliš neřeší. V interview pro New York Times řekl vedoucí náboru Laszlo Bock:
„Když se podíváte na lidi, kteří nejdou na školu a vyšlapou si ve světě vlastní cestu, tak to jsou výjimečné lidské bytosti. A my bychom měli udělat vše pro nalezení těchto lidí.“
Další opodstatněná otázka je, proč byste chtěli práci, která vyžaduje bakalářský titul?
„Když je součástí náborového rozhodovacího procesu to, že máte za sebou schopnost dodržování pravidel, čímž škola je, nejsem si jistý, jestli vás to zavede na cestu, po které chcete jít,“ říká podnikatel Seth Godin v interview s Michaelem Ellsbergem.
„Chceme obojí a říkáme: Chci mít inovativní, uměleckou a kreativní kariéru. Ale chci práci ve firmě s 50 000 zaměstnanci, která se mnou udělá pohovor na kampusu. Tak proč jste poté, co získáte tu práci, překvapení, že s vámi jednají jako s ozubeným kolečkem v systému? Tyhle lidi chodí nabírat na kampus.“
Pracovní trh se mění rychleji, než s ním může vzdělávací systém držet krok. Více společností se chytá toho, že je to začátek nového pohybu pracovní síly.
Zaměstnavatelé hledají schopnosti a zkušenosti z reálného světa, o které mladí lidé zoufale usilují.
Vysoká škola 1 – Vypadnout ze školy – 3
Takže proč jsou dnešní mladí lidé ochotni utratit 100 000 dolarů a 4 a více let chozením na vysokou?
Protože chtějí strukturu, podporu nebo to dělají jejich kamarádi.
Ale jak postupuje čas a tato debata pokračuje, studenti se zastaví a uvědomí si svůj obrovský dluh ze studentské půjčky a náklady ušlé příležitosti spojené s tímto významným životním rozhodnutím.
Ukončení studia není tak černobílé, jak si většina lidí myslí. Zariskujte.
Co nejhoršího se může stát?
Pokud si zkusíte rok sami řídit svoje studium a dopadne to špatně, vysoká škola tu pořád bude.
Co je dnes pro lidi alternativou k vysoké škole?
Dnes můžete…
- potkávat lidi snadněji než dřív
- naučit se cokoliv snadněji než dřív
- poznat sama sebe snadněji než dřív
Pokud chcete zkusit něco jako vysokou školu, ale ušitou více na míru vašim představám a specifickým zájmům, podívejte se na tyto alternativy:
Peter Thiel, spoluzakladatel PayPalu, založil Thiel Fellowship, kde dává mladým lidem 100 000 dolarů, aby mohli skoncovat se školou a začít něco, co změní svět.
Existují kratší programy jako Unschool Adventures, které nabízejí mladým lidem krátkou přestávku, během které se naučí nezávislosti a zodpovědnosti.
Mladí lidé se mohou zapojit do organizací a učit angličtinu v zahraničí výměnou za ubytování zdarma. Nebo sami cestovat, ztratit se v nové zemi a splynout s cizí kulturou.
Jsou také skryté možnosti učit se od lidí, které obdivujete. V Recession Proof Graduate se Charlie Hoehn dostal k práci s úžasnými podnikateli, jako jsou Seth Godin, Ramit Sethi, Tucker Max a nakonec Tim Ferriss, tím, že jim nabízel svou práci zadarmo.
Lidé mohou řídit svoje studium zcela sami. Můžete si dávat úkoly a testy z materiálů a naučit se při tom to, co chcete. Abyste se dozvěděli víc, přečtěte si The Art of Self-Directed Learning od Blakea Bolese.
Kniha Jamese Altuchera 40 Alternatives to College nabízí ještě více možností. Jde o to, že existují efektivní a cenově dostupné možnosti, jak se vzdělávat.
Ponaučení
Hodnota vysokoškolského diplomu je neustále přehodnocována. Firmy se více soustředí na nábor kandidátů, kteří mají reálné zkušenosti. Jsou dostupnější alternativy k vysokým školám a internet umožnil vzdělávání komukoliv z pohodlí svého domova.
Kdyby vám bylo 18 dnes v roce 2016, šli byste zase na vysokou školu?
Z anglického originálu Is a College Degree Worth It in 2016? přeložila Zlata Straková.
(VÍCE INFORMACÍ ZDE)
Získejte peněžní bonusy a výhody zdarma.
(VÍCE INFORMACÍ ZDE)
