Jak se cokoli naučit rychleji

Jak se cokoli naučit rychleji – nejlepší průvodce

„Kéž bych se naučil španělsky před deseti lety…“
„Kéž bych se zajímal o investice, když mi bylo ještě 20…“

Kéž by…

Pro většinu z nás platí, že bychom se chtěli naučit více věcí, než na kolik máme čas. A s tím, jak je dneska všechno díky internetu dostupnější, se počet věcí, které se chceme naučit, jen zvyšuje.Zkracování doby učení je známé téma, studované mnoho let. Tento průvodce se zaměří na základní principy rychlejšího učení.

Pokud se naučíte tyto principy perfektně ovládat, pomůžou vám učit se rychleji a zvládnout, cokoliv si zamanete – jazyky, byznys dovednosti, hru na nástroj a další. Slovy Tonyho Robbinse: „Jedna dovednost, kterou byste si měli v této době osvojit, pokud chcete žít výjimečný život, je schopnost učit se rychle.“

Takže, zde jsou ty principy:

 

1. Neobjevujte Ameriku

Proč byste měli objevovat něco, co už existuje?

Častá tendence, kterou můžeme pozorovat u všech, kteří se učí něco nového, je, že se snaží všechno zvládnout sami a podceňují množství času a energie, které můžou ušetřit tím, že vyhledají pomoc někoho, kdo už dané znalosti má.

Připomeňte si, jak jste se poprvé učili nový jazyk nebo nějakou novou dovednost. Pravděpodobně šla vaše křivka učení zpočátku prudce nahoru.

Po několika letech nebo dokonce měsících pokusů a omylů byste dokázali přijít s fintou, která by mohla někomu dalšímu pomoct vyvarovat se chyb, které jste dříve udělali vy.

Abychom něčeho dosáhli rychleji, prvním krokem by mělo být vyhledání úspěšných lidí v dané oblasti a vzít si příklad z jejich cesty, kterou už pro nás vyšlapali.

Jak Robbins říká: „Mnoho velkých lídrů prokázalo, že nejrychlejší způsob jak se zdokonalit v dovednosti, strategii nebo životním cíli je inspirovat se těmi, kteří již svou cestu vybudovali.“

Pokud dokážete najít někoho, kdo má takové výsledky, jaké chcete mít vy, a dělá to, co chcete dělat vy, můžete to dokázat taky.

„Nezáleží na vašem pohlaví, věku nebo původu,“ pokračuje Robbins. „Napodobování vám dává schopnost splnit si vaše sny a dosáhnout více za mnohem méně času. V dnešní době je opravdu možné dostat se ke skoro jakémukoliv řešení ať už v podobě knih, blogů, videí, konzultací nebo skrze někoho známého – a to je jen malý výčet.“

Abych citoval dalšího moudrého člověka, tentokrát Pabla Picasa: „Dobrý umělec kopíruje. Vynikající umělec krade.“

 

2. Rozeberte danou dovednost

Dalším krokem při zvládání učení je rozebrání té dovednosti, kterou chcete ovládnout.

Rozeberte ji na základní, jednoduché části a věnujte se nejprve těm nejdůležitějším. (Připomeňte si Paretovo pravidlo, které popisuje dosažení 80 % výsledků s pouze 20 % snahy.)

Zdá se, že tento koncept se může uplatnit na skoro všechno v našich životech, například:

• Byznys (80 % tržeb pochází od 20 % zákazníků)
• Efektivita zaměstnanců (80 % výsledků pochází od 20 % zaměstnanců)
• Štěstí (80 % štěstí pochází z 20 % vztahů)
• Zkušenosti z cestování (u 80 % z našich cest vyprávíme jen 20 % těch nejlepších zážitků)

Tohle nám jenom dokazuje, že jen málo věcí dělá opravdový rozdíl, ať už je to v jakémkoliv aspektu našeho života, včetně učení.

Našim cílem by mělo být separovat oněch 20 % učebního materiálu, který nám přinese 80 % výsledku.

Jak se ukazuje, experti na rychlé učení si tuto ideologii již osvojili a sdíleli konkrétní příklady jak se učit efektivně.

Josh Kaufman ve svém TED talk zmínil, že věří, že nepotřebujete 10 000 hodin, abyste se v něčem zlepšili. Klíčové je se během prvních 20 hodin naučit ty nejpodstatnější věci a dosáhnout maximálního výsledku.

Mnoho studií v oblasti motorických a kognitivních dovedností prokázalo, že první hodiny trénování nové dovednosti vždycky generují ta nejdramatičtější zlepšení. (Podívejte se na Parkinsonův zákon.)

 

3. Přestaňte dělat více věcí najednou

Multitasking je nešvar dnešní doby, kdy jsme pod palbou neustálých upozornění a mobilních aplikací vyžadujících naši pozornost.

Od kontrolování emailů každých 10 minut, přes projíždění Instagramu až po zdánlivě nevinný pětiminutový pokec s kolegy v práci. Multitasking může být jednou z největších překážek, které nám brání v rychlejším učení.

Vezměte si třeba váš počítač. Pokud máte v prohlížeči otevřeno více než 20 záložek, váš počítač se zpomaluje a trvá mu déle zpracovat všechny procesy.

Studie ukázaly, že pokud je člověk rozptýlený, trvá v průměru 25 minut, než se zase vrátí k tomu, co má dělat.

Co je více zarážející, studie Univerzity of California Irvine odhalila, že se člověk rozptýlí už po 11 minutách.

To samé platí pro dlouhodobější soustředění.

Mnoho z nás není schopno věnovat 6–12 či více měsíců tomu, abychom se naučili novou dovednost, protože máme nespočetné množství nových projektů, nápadů a koníčků, které nám stojí v cestě.

A jakmile se naše pozornost přesune k něčemu novému, je mnohem složitější najít znova tu vášeň a drive pro zdokonalování předchozí dovednosti.

Jakmile jste si definovali podmnožinu dovedností, které vám umožní maximální výsledky, soustřeďte se výhradně na zlepšování těchto dovedností a snažte se vyhnout učení dalších věcí, dokud si ony dovednosti neosvojíte.

 

4. Opakovat, opakovat, opakovat

V tomhle bodě často bojujeme. Většinou nechceme slyšet, že abychom se v něčem zdokonalili rychleji, vyžaduje to praxi.

Učení vyžaduje pravidelnost a trpělivost při provádění jedné a té samé dovednosti znovu a znovu, dokud to nedokážete dělat podvědomě, bez toho aniž byste na to mysleli.

Nejlepší z nejlepších na světě rozumí tomuto „tajemství“ jak se učit rychleji a stát se tím nej. Protože to však nezní moc přitažlivě, zřídkakdy někdo důležitost opakování zdůrazňuje.

Odborný výkon je primárně důsledkem odborné praxe, ne pouhého talentu.

K. Anders Ericcson, vědecký výzkumník z Florida State University vysvětluje ve své práci: „Lidé si myslí, že odborníci musí mít nějaké speciální a lepší nadání než obyčejní lidé, protože věří, že odbornost je kvalitativně odlišná od obyčejnosti. Tohle odradilo vědce od toho, aby systematicky zkoumali odborníky a zaznamenávali jejich výsledky, co se týče zákonů a principů obecné psychologie.“

 

5. Vyhledávejte okamžitý feedback

V šedesátkách, kdy byli ještě neznámá středoškolská kapela, jeli Beatles do Hamburku v Německu, kde hráli v místních klubech.

Nebyli dobře placení. Akustika byla hrozná. Publikum bylo nevděčné.

A co se ze své hamburské zkušenosti Beatles naučili?

Hodiny a hodiny hraní, praxe a okamžitý feedback, to všechno je nutilo k tomu, aby se neustále zlepšovali.

V knize Outliers od Malcolma Gladwella se píše, že to je přesně ten klíčový rozdíl, který vynesl Beatles na vrchol.

Kapela nenacvičovala jen v garáži, jakože trénovala; snažili se dostat se před živé publikum, které by jim okamžitě poskytlo kritiku a konstruktivní feedback.

S tím, jak se Beatles zlepšovali, požadovali diváci více koncertů, což znamenalo více hodin strávených hraním. V roce 1962 hráli 8 hodin za večer, sedm dní v týdnu.

V roce 1964, ve kterém propukli na mezinárodní scénu, už za sebou měli přes 1200 koncertů. Pro porovnání, většina kapel neodehraje 1200 koncertů ani za celou svou kariéru.

A proto se v Rype (pozn. platforma pro učení cizích jazyků) zaměřujeme na to, aby byli lidé v kontaktu s lektory – rodilými mluvčími, kteří jim mohou dát okamžitý feedback už během vyučování.

 

6. Jděte do toho

Hodně z nás se bohužel vzdá, jak tomu Seth Godin říká, před nebo během „propadu“.

Godin říká, že ačkoliv je důležité vědět, kdy skončit, mnoho potenciálních vítězů nedosáhne úspěchu, protože skončí dříve, než se do dané věci ponoří. 5 důvodů podle Godina, které můžou za to, že nebudete v něčem nejlepší na světě:

1. Dojde vám čas (a skončíte).
2. Dojdou vám peníze (a skončíte).
3. Začnete se bát (a skončíte).
4. Nebudete to brát vážně (a skončíte).
5. Ztratíte zájem (a skončíte).

Psychologové studovali jev známý jako přechodný cyklus. Je to cyklus progresu, kterým procházíme, kdykoliv zažíváme změnu nebo něco neobvyklého, jako třeba nějakou tragédii nebo příležitost se naučit něco nového.

Když začínáme něco nového, zažíváme pocit euforie. Proto jsme tak závislí na sociálních sítích. Pokaždé, když vidíme nové upozornění, vyplaví se v našem těle dopamin.

Jakmile odezní fáze líbánek, zažijeme propad a náš progres začíná stagnovat či dokonce slábnout. A tam většina z nás skončí.

Důvod, proč je tohle důležité, je, že jakmile víte, kdy propad přijde, je jednodušší s tím bojovat. Ještě důležitější je, že ona propast je tam proto, že ti vytrvalí se na konci svezou na vítězné vlně.

Takže, jinými slovy o vylepšení učení:

• Napodobujte již existujícího odborníka a neobjevujte, co je už známo.
• Definujte schopnosti, které vám přinesou 80 % výsledků.
• Přestaňte dělat více věcí najednou.
• Opakujte, opakujte, opakujte. A vyhledávejte okamžitý feedback.
• Vydržte a nevzdávejte si před nebo během „propadu“.

Z anglického originálu The Ultimate Guide to Learning Anything Faster přeložila Johana Kapošváryová.