Přečtěte si vše o historii kávy. Víte jaké druhy kávy existují a jaké má káva účinky na tělo? Vše najdete v tomto článku věnovanému kávě.
Historie kávy
Asi každý už zná příběh o zrodu plodiny, která doprovází snad každého a pro někoho je neodmyslitelnou součástí dne. Bavíme se o semenech kávovníku.
Její legenda začíná zmínkou o arabském pasáčkovi koz jménem Kaldi.
Když jednou kozy pásl na místě, kde se nacházely keře s červenými plody, všiml si, že kozy jsou po konzumaci těchto plodů více skotačivé a plné energie.
O jeho historce se dozvěděl opat z nedalekého kláštera, a tak dal plody sesbírat, povařit ve vodě a naservírovat mnichům, kteří po vypití tohoto „zázračného“ nápoje vydrželi na modlitbách déle.
Během dešťů pak sušili větvičky s plody a jedna spadla přímo do ohně.
Když ucítili vůni, která se z ohně linula, semena z ohně posbírali a rozemleli na prášek a připravili nápoj, který byl aromatičtější, chutnější a intenzivnější než původní odvar ze surových bobulí.
První oficiální zmínky se začaly psát na černém kontinentu. Kávovník je původem z Etiopie a konkrétně z provincie Kaffa, kde dodnes rostou kávovníky velice hojně.
Etiopané první zrna žvýkali, ale po požáru zjistili, že káva voní a je intenzivnější, a tak ji začali pražit.
Zmínky o kávovníku sice byly už někdy v 6. století našeho letopočtu, ale podložené důkazy o kávovníku a jeho konzumaci datujeme až do 9. století.
A jsou jimi archeologické zdroje z Emirátů, na které je možné se historicky spoléhat. Káva byla tehdy známá hlavně pro své léčivé účinky.
Káva se následně z Etiopie dostala do Jemenu, kam byla přivezena středověkými válečníky při jejich vojenských taženích.
Z Jemenu se káva dále dostala do Mekky a Mediny, a to z přístavu Mokka, jehož název je synonymem pro dnešní arabskou kávu.
Tady dle historických záznamů začaly vznikat první kavárny. Tady se motáme kolem 13. a 14. století našeho letopočtu.
V roce 1511 byla káva v ohrožení, neboť ji náboženští vládci považovali za škodlivou a podobnou alkoholu.
Všechny zásoby tehdy byly zničeny a její prodej byl zakázán pod pohrůžkou trestu.
Díky strategickému umístění Mekky bylo ale jen otázkou času, než se káva dostala do dalších měst, kde zakazována nebyla, a proto se šířila dál.
V městech jako Káhira nebo Aleppo byste si mohli kávu už v 16. století objednat podobně jako dnes.
V 17. století byla vybudována první zámořská plantáž, a to na Jávě, kam byla propašována holandským obchodníkem.
Půda bohatá na živiny dala vzniknout první zámořské plantáži v dnešní Indonésii a stala se jejím nejvýznamnějším světovým vývozcem.
Netrvalo to dlouho a káva se dostala do Evropy a ihned se stala velice populárním nápojem, a to nejen díky své chuti, ale také pozitivním účinkům na tělo.
Do Itálie se káva ve velkém množství za účelem prodeje dostala v roce 1615 a o deset let později byla otevřena první kavárna, kde bychom si na ni mohli zajít.
Poté se v druhé polovině sedmnáctého století otevírá první pařížská kavárna a ve stejném roce se otevírá také první kavárna v Londýně.
U nás bychom si pravděpodobně na kávu mohli zajít až koncem 17. století, a to v Praze.
Ve dvacátém století jistý pan Luigi Bezzera vynalézá espresso, které je tolik oblíbené u milovníků dobré kávy.
Zjistil, že na přípravu dobré kávy je třeba specifický tlak i teplota, díky kterým se z kávových zrn uvolňují do nápoje esenciální oleje a jiné látky, které činí kávu tak aromatickou a dobrou.
Tento objev si nechal samozřejmě patentovat a o několik málo let později ho prodal Desideru Pavoni, který do dvou let rozjet sériovou výrobu tohoto tak oblíbeného nápoje, sice ne v takové podobě jako dnes, ale už k ní nemělo daleko.
V současné době jsme v tzv. třetí kávové vlně, která tvoří významnou část její historie, neboť lidé vytvářejí různé druhy tohoto nápoje a snaží se o co nejkvalitnější druh kávy i její přípravy.
Druhy kávy
Espresso
Nejzákladnější druh kávy a také základní kámen pro všechny ostatní typy. U espressa si můžete vychutnat skutečně dobrou kávu bez jakýchkoli jiných chuťových vjemů.
Je to 30 ml kávy extrahované zhruba 20–30 sekund pod tlakem 9 barů. Její dvojitá dávka se nazývá espresso doppio.
Ristretto
Je to vlastně menší espresso o objemu 20 ml. Je méně hořké, a naopak sladší a kyselejší.
Dejte si pozor, abyste neměli faux pas a při objednávce tohoto nápoje neřekli Piccolo, to je naprostá hloupost. Piccolo v italštině znamená malý, ale nemá to nic společného s ristrettem.
Flat white
Jeden z nejpopulárnějších druhů kávy. Jde o dvojité espresso doplněné mlékem a mléčnou pěnou na povrchu.
Lungo
Lungo je určeno hlavně těm, kteří mají raději větší šálek kávy. V samé podstatě se jedná o espresso dolité horkou vodou v poměru jednu ku jedné.
Caffé Latte
Je káva o velkém objemu, který tvoří hlavně mléčná pěna, do které se poté opatrně přilévá espresso. Tento druh kávy se již dnes netěší takové oblibě, jako její alternativy.
Dnes ji můžete najít ve variantách různých příchutí od oříškové až po kokosovou a jiné.
Macchiato
Je to italský druh kávy, kde je se mísí espresso s malým množstvím zpěněného mléka.
Dnes je hodně oblíbené hlavně pro možnost tvořit v jeho pěně různé obrázky za pomoci techniky latte art nebo dokreslováním.
Cappuccino
Středně velká káva, které existuje několik variant. Původně mělo vysokou pěnu posazenou na horkém mléku, ale dnes už se více používá mikropěna, která je provázána s mlékem.
V některých kavárnách se vás můžou i ptát, zda chcete navrch čokoládu nebo kakao.
Americano
Podobně jako Lungo je doplněné horkou vodou, ale ve větším množství, a to jednu ku pěti dílkům vody.
Au Lait
Klasické espresso s mlékem, a to v poměru jedna ku jedné, ale záleží na chuti každého.
Ledová káva
Taková káva „co kuchyň dala“, často se do ní přidá zrovna to, co je.
V základu jde zase o espresso a dále například zmrzlinu, studené mléko a různé karamelové nebo čokoládové polevy, a navíc hrstku ledu, aby toho nebylo málo.
Frappe
Příjemná letní varianta kávy. Velmi sladká. Skládá se z rozpustné kávy nebo espressa, cukru, ledu a mléka. Všechno se musí v šejkru důkladně protřepat, aby vznikla krásná pěna.
Vídeňská káva
Tento druh kávy zná asi každý. Ve správném provedení se jedná o Lungo s vrchovatou lžící pravé šlehačky.
Ovšem v některých hospodách i restauracích mnohokrát dostanete jen obyčejného turka s pořádným kotlem šlehačky ve spreji.
Irská káva
Správně podávaná irská káva by měla být z espressa, kvalitní irské whiskey a se 2 centimetry vychlazené vyšlehané smetany.
Jaké je složení kávy
Často v internetových diskuzích čteme o tom, jak toxická káva je. Je to lež. Kávová zrna jsou velkou zásobárnou prospěšných živin a tomu také vděčí za své široké a rozmanité spektrum chutí.
Jeden šálek středně silné kávy obsahuje draslík, hořčík i vitamín B3 a dále také mangan, fosfor a vitamíny B2, B1 a B5. Zároveň je v n jen zanedbatelné množství tuků, sacharidů a bílkovin.
Káva obsahuje také kofein, který se v pohybuje zhruba 75–100 mg kofeinu na 100ml kávy.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin uvedl, že denní dávka u dospělého zdravého člověka, by neměla překročit 400 mg. Zároveň výzkumy prokázaly pozitivní účinky jako lepší pozornost.
Kofein může být návykový, ale to jen v opravdu vysokém množství.
V kávě je to nejznámější a nejaktivnější látka, která výrazně stimuluje centrální nervovou soustavu, ale kofein se nenachází jen v kávě, ale je přidáván i do různých limonád a volně prodejných léků.
Avšak není to tak, že by člověk byl závislý na jejím užívání podobně jako na pervitinu nebo kokainu, ale bylo dokázáno, že v mozku aktivuje stejné chemické látky.
Pokud člověk denně konzumuje velké množství kvalitní kávy a tělo na to přivykne, může se stát, že když si poté nějaký den kávu nedopřeje, dostaví se „absťák“.
Někde se také můžete dočíst, že káva dehydratuje organismus, což je hloupost, ovšem za předpokladu doporučeného množství konzumované kávy denně.
Káva je nápoj jako každý jiný, ale při obrovském příjmu kofeinu do těla, začne tělo tvořit moč až o 40 % více.
Účinky kávy: Škodlivá nebo zdravá?
Vše záleží na jedinci.
Když člověku vadí výrazná chuť kávy, je v pořádku do ní přidat trochu mléka či smetany, ale problém nastává, pokud trpíte intolerancí laktózy nebo bílkovin kravského mléka.
A ta stejná situace nastává, pokud máte problém s játry nebo slinivkou. To byste kávu neměli vůbec a je fuk, jestli s mlékem nebo bez.
Často čteme o tom, že káva je kalorická bomba, ano, ale jen některé druhy. Mléčné kávové výrobky jsou kaloričtější díky velkému obsahu mléka.
Pro dosažení husté pěny je potřeba plnotučného mléka, a to je logicky tučnější než ostatní nebo žádné a zároveň, když pro chuť přidáme pár lžiček cukru, už je to jako malý dortík plný kalorií a nedej bože, když si k tomu dáme ještě dortík.
Není to nic proti ničemu, pokud takovou kávu konzumujeme v rozumném množství.
Žádné vědecké výzkumy zároveň nepotvrzují ani nevyvracejí výskyt rakoviny nebo problémy s krevním tlakem či srdcem. Takže si zatím kávu můžeme užívat v plných doušcích bez obav.
