4 předsudky, kterým byste se měli vyhnout při výběru kariéry

Během posledních několika dekád se objevilo spoustu výzkumů, které potvrzují, že se zdaleka nerozhodujeme racionálně. Abychom zjistili, co z toho vyplývá pro naše kariérní rozhodnutí, podívali jsme se na výzkumy pozorněji.

Zdá se, že toho víme méně, než tvrdíme, jsme příliš sebevědomí, máme tendence přemýšlet moc úzkoprse a neradi se vzdáváme věcí, i když pro nás už dávno nejsou ty pravé.

Jaké jsou tedy hlavní zdroje našich předsudků a co můžeme udělat proto, abychom se jim příště vyhnuli, shrnujeme níže.

 

1. Přemýšlíme příliš úzkoprse

Když zvažujeme, jaké máme k dispozici možnosti a co je důležité pro jejich porovnání, často přemýšlíme příliš úzkoprse.

 

Jaké pro to máme důkazy?

Existují výzkumy, které potvrzují, že bereme rozhodování příliš úzkoprse, a to ze dvou pohledů: Zaprvé podceňujeme, jaké možnosti máme k dispozici a zadruhé nedokážeme plně vystihnout a zvážit naše priority při porovnávání našich možností.

Existují pro to důkazy jak z přímých výzkumů, tak z obecně známých fenoménů jako jsou například:

• heuristika dostupnosti (psychologický termín, viz odkaz), kvůli které se více soustředíme na možnosti, které jsou pro nás jednodušeji dostupné a už nějakým způsobem známé
• tzv. kotvení (psychologický termín), tj. tendence přeceňovat první informaci, kterou získáme
• předsudek status quo, tj. iracionální preferování současného stavu věcí oproti změnám
• klam zapuštěných nákladů, tj. tendence přeceňovat možnosti, do kterých jsme už investovali čas nebo úsilí.

 

Proč to může škodit naší kariéře?

Pokud lidé nedokážou správně odhadnout příležitosti, které se jim nabízí, je možné, že by se hodili spíše na zcela odlišné pozice či jiné obory, než ve kterých pracují teď.

Jak jsme vysvětlili před chvílí, nejde jen o to prošvihnout příležitost. Jde o to, jak si správně vybrat. Pokud během svého rozhodování přehlížíte důležité aspekty, pak si dost možná vyberete špatnou možnost na základě špatných důvodů.

A navíc je tady riziko, že se taková rozhodnutí budou kupit. Nejprve budete příliš úzkoprse přemýšlet o tom, jaké máte možnosti.

Pak navíc nebudete moci tenhle úzký seznam pořádně porovnat. S tím se násobí vaše šance na zvolení ne úplně optimální kariéry.

 

Co s tím můžete dělat?

Věnujte nějaký čas rozšíření vašich obzorů. Využívejte různé techniky a vymýšlejte nové možnosti při rozhodování (třeba ty, které vám doporučujeme).

Rozšiřujte svou perspektivu diskutováním a porovnáváním svých možností s ostatními: Čím širší okruh lidí zapojíte, tím lépe.

Stejně jako je důležité zvážit pozitiva jednotlivých možností, měli byste se také zamyslet nad tím, proč by to nemusela být ta nejlepší volba.

Existují nějaké důvody, proč by tohle rozhodnutí mohlo být špatné?

 

2. Když se zasekneme

Často pokračujeme po našich vyšlapaných cestičkách nebo v našich zajetých kariérních kolejích příliš dlouho, i když už by pro nás dávno bylo mnohem efektivnější odhodlat se k nějaké změně.

 

Jaké pro to máme důkazy?

Jde o to, že podléháme tzv. klamu utopených nákladů, máme tendenci pokračovat v něčem, co už pro nás není přínosné jenom proto, že už jsme do toho investovali hodně času nebo peněz.

Takové chování je neracionální, protože čas i peníze jsou už dávno pryč, takže by nás neměly v rozhodování vůbec ovlivňovat: jsou to utopené náklady.

 

Proč to může škodit naší kariéře?

Představte si, že jste strávili roky prací a učením, abyste dostali práci vašich snů. Následně ale zjistíte, že byste se hodili na úplně jinou pozici, kde byste mohli mít mnohem větší vliv.

Myšlenka na to, že byste se vydřené práce vzdali, je těžká, že?

Chcete prostě pokračovat v tom, do čeho už jste investovali, a doufáte, že se podmínky zlepší. Ale roky, které jste práci věnovali, už vám stejně nikdo nevrátí a tím, že budete v dané kariéře pokračovat, ztratíte jen další.

Nechat stranou utopené náklady může být v kontextu kariéry hodně těžké, ale pokud chcete, aby byla vaše práce smysluplná, je to důležité.

Musíte být schopni rozlišit, jestli upřednostňujete svou kariéru z těch správných důvodů, nebo jestli za tím vězí jen všechna ta minulá léta strávená dřinou a odříkáním.

 

Co s tím můžete dělat?

Je nepravděpodobně, že by nám nějak pomáhal samotný fakt, že o utopených nákladech víme, což je špatná zpráva.

Dobrá zpráva ale je, že se klamu utopených nákladů můžete ubránit, pokud se budete dostatečně snažit a budete  svá rozhodnutí zvažovat správně:

• Ignorujte minulost: Přemýšlejte o tom, kde jste teď. Jakou kvalifikaci a zkušenosti máte.
• Přemýšlejte nad budoucností: Udělejte si seznam pro a proti u všech alternativ odteď do budoucna.
• Obhajte svoje rozhodnutí před někým jiným: Je mnohem těžší obhájit si předpojatá rozhodnutí před někým dalším, než jen před sebou samým.

 

3. Když špatně odhadneme svoje možnosti

Máme tendenci nesprávně posuzovat naše šance na úspěch v různých kariérách.

 

Jaké pro to máme důkazy?

Když posuzujeme svoje šance na úspěch, máme tendenci uchylovat se k něčemu, čemu se říká reprezentativní heuristika.

Ptáme se spíše: „Nakolik působím jako osoba, která se může úspěšně uplatnit v téhle kariéře?“

Problém tohoto přístupu je, že i když vypadáte jako ten typ člověka, který by mohl být úspěšný, můžete se přeceňovat a daná pozice je pro vás příliš obtížná.

Tomu se říká problém opomínání základní linie: odmítáme zahrnout do svých úvah pravděpodobnost reality, která nakonec dopadne na všechny z nás.

Takže nehledě na to, jestli působíte jako ten typ člověka, který by bez mrknutí oka našel lék na rakovinu, vaše šance na úspěch je malá jednoduše proto, že pravděpodobnost nalezení léku na rakovinu je malá u kohokoliv.

Také existují důkazy z různých studií, že si prostě obecně moc věříme. Většina lidí si myslí, že je lepší než průměr, a podceňují dobu, kterou budou potřebovat na splnění určitého úkolu.

 

Proč to může škodit naší kariéře?

Být úspěšný v tom, co děláte, je pochopitelně zásadní, pokud chcete mít na svět nějaký pozitivní dopad.

Opomínání základní linie a přílišné sebevědomí mohou vést k tomu, že přeceníte vlastní šance na nalezení léku na rakovinu, povýšení na ředitele světově nejúspěšnější charity nebo uskutečnění revoluce v akademickém prostředí.

Neznamená to však, že by tyto věci neměl dělat nikdo. Je důležité si uvědomit a kriticky zhodnotit naše šance na úspěch: miřte vysoko, ale ne přespříliš.

 

Co s tím můžete dělat?

Navrhujeme přístup, který by vám měl pomoct zhodnotit svoje šance na úspěch v určité kariéře:

• Ujasněte si, které faktory (vlastnosti, schopnosti, povahové rysy) jsou nejdůležitější pro úspěch na daném poli.
• Najděte způsob, jak objektivně porovnat, do jaké míry jsou vám tyto faktory vlastní.
• Na základě získaných informací zužte výběr pozic na ty, které jsou vám blízké.
• Získejte svoji „základní linii“ u těchto pozic.

 

4. Nespoléhejte se jen na své odhodlání

Přestože se většinou říká, že co se týče kariérních rozhodnutí, je důležité „jít do toho s vervou“, měli bychom být opatrní – alespoň v oblasti našeho intuitivního posuzování.

Detailněji to rozebíráme tady.

 

Co s tím můžete udělat?

Pro jistotu si dvakrát ověřte svou intuici skrze některou systematičtější metodu a nasbírejte více důkazů.

Například můžete zkusit explicitně pojmenovat všechny faktory, které jsou důležité pro vaše rozhodnutí, a pak podle těchto kritérií obodovat možnosti a navzájem je porovnat.

I když se třeba nebudete rozhodovat jen na základě tohoto, pravděpodobně vám to pomůže ujasnit si některá kritéria, která jste na první pohled opomenuli, a určit si oblasti, u kterých ještě potřebujete získat více informací.

 

Z anglického originálu 4 biases to avoid in career decision přeložila Nikola Motanová.
From english original 4 biases to avoid in career decision translated by Nikola Motanová.