Lidi můžeme dělit různými způsoby za různých předpokladů. Někteří cvičí a někteří ne. Někteří kouří a někteří ne, ale také je můžeme dělit na vegany, vegetariány a všežravce.
Každý má svobodnou vůli a může si vybrat, co a proč chce jíst.
Ale co přesně tyto výrazy znamenají?
Vegan
Vegani se řídí tzv. veganstvím, což je druh stravy nebo životního stylu a spočívá v odmítání jakéhokoli masa nebo živočišného produktu, to znamená např. mléko, sýr, vejce…
Ve většině případů vegani uvádějí jako důvod utrpení zvířat ve velkochovech a přes námitky některých tvrdí, že se dnes již bez těchto potravin obejdou.
Musí však dávat pozor na dostatečné množství vitamínu B12, vitamínu D, vápníků, omega 3 mastných kyselin atd.
Avšak tato strava, pokud je dobře sestavená, může mít oproti konvenční stravě mnoho výhod, a to především zdravotní výhody.
Veganská strava obsahuje málo nasycených tuků a cholesterolu a soustu rostlinných bílkovin, vlákniny, hořčíku a vitamínu C a E.
Tzv. rozšířené veganství je vitariánství. Má v podstatě vše společné s veganstvím, ale vitariáni navíc nejedí tepelně upravené potraviny.
Pokud vás více zajímá veganství, můžete najít někoho, kdo vegan je.
Například Dewii, která funguje jak na webu www.dewi.cz nebo na Youtube.cz jako Dewii, na kterém najdete spousty videí, a to nejen o stravě.
Vegetariáni
Stejně jako veganství, je i toto způsob stravování či životního stylu, ale v porovnání s veganstvím se dá s velkou nadsázkou říct, že není tak přísné.
Vegetariáni nejedí maso a většinou ani žádné produkty ze zvířecí porážky. Někteří jako důvod uvádějí práva zvířat nebo úctu k nim. Někdy to však může být i z náboženských důvodů.
Máme různé druhy vegetariánství a mezi ně patří například:
Frutariánství, které povoluje jen ovoce, ořechy, semena a jiné rostlinné části, které mohou být získány bez poškození rostliny.
Laktovegetariánství, které dovoluje mléko, ale ne vejce.
Ovovegetariánství, což je vlastně opak laktovegetariánství, tedy dovoluje vejce, ale ne mléčné výrobky.
A mnoho dalších odvětví, které lze najít na internetu. Někdy to může zacházet i do takových extrémů, že zakazují i černé a zelené čaje, alkoholické nápoje či houby.
Některé provedené studie ukazují, že ve srovnání s všežravci mají vegetariáni celkově nižší úmrtnost a zejména těží ze snížení výskytu mnoha nepřenosných onemocnění, včetně cukrovky, srdečních chorob a cévně mozkových onemocnění.
Novější studie však poukázala, že dospělí vegetariáni mají obecně horší zdraví a potřebují více zdravotní péče.
Proto by měli i vegetariáni dbát na dostatečné doplňování vitamínů, které díky vynechání masité stravy tělu chybí a to včetně vápníku, vitamínu B12 a železa.
Všežravci
Obecně je touto částí většina populace světa, která jí všechno od semínek až po maso. Samozřejmě každý z nás má něco, co mu nechutná, ale to je normální.
Všežravci přijímají ve stravě jak zeleninu, ovoce, luštěniny, tak i maso, mléčné výrobky a vejce. Jedí všechno a přijímají tak všechny potřebné vitamíny a živiny, které jejich tělo musí mít.
Někdy je to však špatné stravování, což z všežravců dělá daleko snazší cíl pro nemoci a úmrtí než z veganů či vegetariánů.
Špatné stravování
Ať už se řídíme jakýmkoli životním stylem či stravováním, tak stále můžeme doplatit na špatné stravování. Moc smažených, tučných, moc slaných nebo sladkých jídel.
Všechny tyto věci ve velkém a nepřiměřeném množství našemu tělu velice škodí. Když už se člověk pustí do čehokoli, tak by mě dbát na správné stravování. Dostatek všech vitamínů a živin.
Například vitamin A neboli beta karoten, který je velice důležitý pro náš zrak. Vyskytuje se v játrech, žloutcích či másle a také v mrkvích, meruňkách, jahodách atd.
Také vitamin K, který má ve spolupráci s vápníkem zásadní vliv na srážlivost krve. Je obsažen například ve vepřových játrech, zelí, špenátu, luštěninách, rajčatech, červené řepě…
Hořčík, jenž se podílí na aktivaci enzymů a látkové výměně bílkovin a tuků. Jeho nedostatek se projevuje zvýšenou únavou, křečemi, srdeční arytmií a úzkostnými stavy.
Mezi potraviny, ve kterých se hořčík vyskytuje, patří např. ryby, minerální vody (magnesie), fazole, rozinky atd.
Naše tělo také potřebuje vápník, který je nedílnou součástí krve. Je nezbytný pro stavbu kostí a svalů a podílí se na regulaci aktivity mnoha enzymů.
Jeho nedostatek způsobuje řídnutí kostí a zubů a může se projevit i negativní vliv na kvalitu vlasů a kůže. Vápník obsahují například mléčné výrobky či luštěniny.
Tyto čtyři se řadí mezi celou škálu vitamínů a živin, které potřebujeme. Měli bychom si dávat pozor na to, co jíme a v jakém množství.
Obecný názor
Vegani a vegetariáni jsou většinou společností odsuzováni. Někteří nechápou, jak se někdo může dobrovolně vzdávat něčeho, co je tělu přirozené a zdravé.
Většinu těchto minorit tvoří ženy. Obecně je to asi 74 % a většina, i muži, si od těchto životních stylů slibují zlepšení zdravotního stavu a dokonce i hubnutí.
Také studie ukazují, že pokud vegan či vegetarián žije s partnerem, který konzumuje maso, tak se z pravidla k masu také vrátí.
Ale hodně udělá také názor společnosti, které všechny takovéto lidi berou jako někoho, kdo vyčnívá.
Musejí každý den snášet narážky, přemlouvání a „blbé“ a ironické dotazy ohledně toho, proč, jak a kdy.
Hodně lidí pod tímto nátlakem „konvertuje“ zpět k všežravcům, a to jen proto, aby špatně nevyčnívali z davu.
Z toho vyplívá, že z velké části je veganství a vegetariánství spíše zkouška psychiky než čehokoli jiného. Nezáleží, jaká jsou fakta, a že i když to není člověku přirozené, tak se takto žít dá.
Stejně jako žije člověk, který nemůže lepek, tak může žít člověk, který nechce jíst maso nebo živočišné výrobky.
Ale naše společnost je dnes již tak zaujatá, že jen zhruba polovina je schopná něco takového přijmout, a to stejně tak jako například neakceptuje gaye nebo lesbičky.
Každý by se měl zamyslet nad tím, jestli a jak někoho takto uzurpuje, a to ať už kvůli tetování, barvě vlasů, jídelníčku, stylu mluvy či jakékoli jiné ochoty vystoupit z davu.
