Hluboké čtení: Co čteme je důležitější než si myslíme

Proč z nás hluboké čtení dělá lepší spisovatele

Studie publikovaná v květnu v International Journal of Business Administration (přel. mezinárodní časopis podnikové ekonomiky) uvádí, že to, co čtou vysokoškolští studenti, má přímý dopad na úroveň jejich stylistiky.

Výzkumníci totiž zjistili, že obsah a frekvence čtení může mít větší vliv na studentovo psaní než specializované kurzy.

Studenti, kteří čtou akademické články, literární fikci nebo literaturu faktu při psaní využívají sofistikovanější syntax (komplexnější věty) než ti, kteří čtou fikci (detektivky, fantasy nebo sci-fi) či výlučně webové platformy jako Reddit, Tumblr and BuzzFeed.

Nejlepších výsledků dosahují ti, co čtou akademické články a nejnižších ti, co čtou jen na webu.

Rozdíl mezi hlubokým a lehkým čtením

Výzkum také ukázal, že hluboké čtení – definované jako pomalé, vytvářející představy, bohaté na smyslové vjemy, emocionální a morální komplexitu – je odlišné od lehkého čtení (trochu víc než porozumění slovům).

K hlubokému čtení dochází, pokud je v textu použitý jazyk bohatý na detaily, narážky, metafory a aktivuje stejná mozková centra, jako kdyby čtenář příběh skutečně zažíval.

Hluboké čtení je výborné cvičení pro mozek a bylo prokázáno, že zvyšuje schopnost empatie. Čtenář se při něm ponořuje do děje, reflektuje a analyzuje, co čte, s osobním podtextem.

Hluboké čtení také umožňuje spisovatelům, aby ocenili rysy, díky kterým je novela zajímavá a smysluplná, což jim pomůže psát s větší hloubkou.

Lehké čtení najdeme na online blozích nebo v novinkách na internetu či na zábavních portálech (zejména těch, které lehkovážně spoléhají na řadu úderných titulků a dokonce občas komunikují pomocí smajlíků).

Takové čtení postrádá opravdové sdělení, stanovisko i analýzu nutící k zamyšlení. Je to lehké a svěží čtení, které projedete očima a pravděpodobně za pár minut zapomenete.

Hluboké čtení vám synchronizuje mozek

Hluboké čtení v mozku aktivuje centra řeči, zraku a sluchu, která nám umožňují mluvit, číst a psát.

Čtení a psaní zapojuje Brocovu oblast (díky které vnímáme rytmus a větnou skladbu), Wernickeovu oblast (která ovlivňuje vnímání slov a jejich významu) a angulární gyrus (jenž zodpovídá za vnímání a použití jazyka).

Zmíněná centra jsou vzájemně propojená pásem vláken. Díky této propojenosti spisovatelé napodobují a synchronizují jazyk a rytmus, se kterým se setkávají při čtení.

Mozek si uvědomuje spád typický pro komplexnější texty a potom se ho snaží napodobit při psaní.

Abyste nastartovali svou autorskou kreativitu, můžete využít hluboké čtení dvěma způsoby.

Čtěte básně

V článku publikovaném v Journal of Consciousness Studies (přel. časopis o vědomí) vědci poukázali na aktivitu ve “čtecím centru” mozku při čtení jakéhokoliv textu.

Emočně nabitější texty probudily více oblastí v mozku (zejména v pravé hemisféře), které reagují na hudbu.

Při přímém porovnání čtení poezie a prózy vědci zjistili, že poezie aktivuje zadní cingulární kůru a mediální temporální laloky, části mozku pojící se se schopností introspekce.

Když dobrovolníci četli své oblíbené básně, části mozku asociované s pamětí byly stimulovány více než ty typické pro čtení, což naznačuje, že čtení milovaných básní vyvolává silné emoce – a silné emoce jsou pro kreativní psaní vždycky dobré.

Čtěte literární fikci

Porozumět mentálním stavům druhých je zásadní dovednost, která vede ke komplexním sociálním vazbám typickým pro lidská společenství – a díky vytváření vícevrstvých charakterů a situací se stane spisovatel brilantním autorem.

Tuto dovednost podporuje i teorie mysli (uvědomění si, že mysl každého člověka je odlišná, stejně jako jejich prožívání emocí).

O teorii mysli toho není příliš vyzkoumáno, avšak nedávné experimenty ukázaly, že čtení literární fikce vedlo k lepšímu výsledku v testech mysli (pochopení myšlení a stavu mysli druhých) v porovnání se čtením literatury faktu, populární fikcí a nečtením.

Tyto experimenty pak zejména potvrzují, že čtení literární fikce dočasně posiluje teorii mysli a obecněji, že teorie mysli může být ovlivněna častější interakcí s opravdovým uměním.

Jinými slovy literární fikce nás nutí myslet, uvažovat široce i hluboce.

Čtení literární fikce stimuluje kognitivní schopnosti více než čtení řekněme časopisů, rozhovorů nebo většiny online zpravodajství.

Místo televize se věnujte hlubokému čtení

Čas strávený sledováním televize je téměř vždy vyhozený (mozek se téměř okamžitě vypíná) bez ohledu na to, jak moc si televizi ospravedlňujete.

Čtení lesklých časopisů a lehké fikce může být zábava, ale nenastartuje vaši autorskou kreativitu.

Pokud se opravdu chcete stát lepším spisovatelem, čtěte literární fikci, poezii a články o umění a vědě, ve kterých se vyskytuje komplexní jazyk a které donutí váš milovaný mozek myslet.

Původní článek “What You Read Matters More Than You Might Think” od Susan Reynolds publikovaný na Psychology Today přeložila Lucie Lotková.
Original English article “What You Read Matters More Than You Might Think” by Susan Reynolds published at Psychology Today was translated by Lucie Lotková.