Jak se z vás díky skromnosti může stát ta nejúžasnější osoba na světě

Být skromný je obtížné. Tady je pár tipů, jak utišit své ego.

Ve světle nadcházející prezidentské kampaně a nárůstu narcisismu mezi mladými, myslím, že je v pořádku říct, že jako společnost bychom mohli upotřebit trochu skromnosti.

Naše kultura přikládá tolik významu vnějším úspěchům, vzhledu, sebezveličování a vůbec všem věcem, které jsou v nejlepším pomíjivé.

Ukázka této tiché ctnosti, ať už jakkoli malá, pak může způsobit, že se člověk cítí, jako by se mohl po dlouhé době nadechnout.

Přesto – proč je vyjadřování skromnosti tak obtížné? Proto, že ji často špatně chápeme jako přímou ukázku znaku slabosti, navzdory tomu, že je ve skutečnosti ukázkou neuvěřitelné vnitřní síly?

Odpovědi mohou být nalezeny v tom, co o zmiňované kvalitě, tak hluboce ceněné v jakékoli spirituální tradici, že ji mnohé považují za matku všech ctností, v současné situaci zjišťují vědci.

 

Proč je skromnost dobrá?

Kdykoli potkám někoho, z koho vyzařuje skromnost, má ramena se uvolní, mé srdce bije trochu tišeji a něco ve mně se rozuzluje.

Proč? Jelikož vím, že jsem plně viděna, slyšena a přijímána pro to, kdo jsem. Je to jemný a vzácný dar, který umožňuje, aby se zbořily zdi, které si na obranu stavíme.

Opravdu skromní lidé jsou schopni nám tento druh daru nabídnout, jelikož vidí a přijímají své vlastní síly a omezení bez obrany a soudů. Podle vědců se jedná o klíčovou dimenzi skromnosti dimenzi skromnosti, která také kultivuje silný soucit s lidskostí.

Takový druh přijetí sebe sama vyvěrá z toho, že člověk založí svou vlastní hodnotu na vnitřních hodnotách jako lidské bytosti.

Spíše než na výplatě o šesti cifrách, tělu filmové hvězdy, šplhání po korporátním žebříčku nebo počtu přátel na Facebooku.

Pokorní lidé místo toho dávají nejvyšší hodnotu věcem, které přispívají i ostatním, tedy těm věcem, jako jsou ctnosti.

Také spatřují život jako školu. Uvědomují si, že ačkoli nikdo z nás není dokonalý a aniž by to mělo negativní dopad na naše sebevědomí, můžeme pracovat na svých omezeních.

Tak, že budeme otevřeni novým nápadům, radám i kritikám.

Samotná skromnost vychovává podivuhodnou vnitřní sílu, jejímž nejsilnějším příkladem je Gándhí. Jeho Autobiografie představuje cestu pokorného rozjímání nad sebou samým.

Jednou řekl větu hodnou zapamatování: „Prohlašuji, že jsem jednoduchá bytost se sklony k chybování jako každý jiný smrtelník. Přesto vlastním dostatečné množství skromnosti, abych své chyby přiznal a znovu upravil své kroky.“

Pokud je Gándhí příkladem toho, čeho může pokorný lídr dosáhnout, potom takový způsob vládnutí slouží společnosti ku prospěchu.

Považte, co říkají výzkumníci „tichého ega“ (konstruktu podobného pokoře) o tom, co se děje, když získáme pod kontrolu své ego: s nižší pravděpodobností budeme jednat agresivně, manipulovat ostatními, vyjadřovat se neupřímně či ničit zdroje.

Místo toho převezmeme zodpovědnost a začneme napravovat své chyby. Začneme naslouchat myšlenkám ostatních lidí a budeme se dívat na své schopnosti ze skromné perspektivy.

Photo Credit: Cairn 111 via Compfight cc

 

Kdo by si nepřál takový styl leadershipu pro svou zemi a celý svět?

Avšak výhody pokory se nevztahují pouze na naše lídry. Nejnovější výzkum naznačuje, že tato milá kvalita je dobrá pro nás jako jednotlivce, i pro naše vztahy.

Skromní lidé například zvládají stres účinněji a vykazují vyšší úrovně dobrého života jak po fyzické, tak psychické stránce. Jsou též štědřejší, nápomocnější, vděčnější.

Ukazují všechny vlastnosti, které nám pomáhají cítit se být si s ostatními bližší.

 

3 tipy na pěstování pokory

Vzhledem k tomu, co vědci zjistili o pokoře, je jasné, že pěstování této ctnosti není pro bázlivé a ani se takovými nestaneme přes noc.

Ale zdá se, že jedna z velkých odměn skromnosti je vnitřní svoboda plynoucí z toho, že už nemáme zapotřebí ochraňovat ty části v nás, které se snažíme schovávat před námi samými a před ostatními.

Jinými slovy rozvíjíme tiché, chápající a soucitné srdce.

Tady jsou některé z vědecky podložených cest, jak začít.

 

1) Važte si své lidskosti

Pro mnoho z nás platí, že když neuspějeme v něčem, co je pro nás důležité, ať už v práci nebo vztahu, naše sebevědomí se propadne. Je to kvůli tomu, že k těmto věcem vážeme svou hodnotu.

Zničehonic se staneme lidmi špatnými nebo nehodnými a to může znamenat, že ke znovu zotavení budeme muset podniknout dlouhou cestu.

Pro lidi s pokorou to tak však není. Jak bylo zmíněno již dříve, jejich schopnost odolat neúspěchu nebo kritice pochází více z jejich pocitu vnitřní hodnoty lidskosti než z vnějších prostředků.

Takže když neuspějí nebo nenaplní očekávání, neznamená to, že by s nimi mělo být něco špatně. Prostě to znamená, že jsou lidmi stejně jako my ostatní.

Vědci naznačují, že ona vnitřní hodnota plyne z pevného vztahu nebo zdravé emocionální vazby s blízkými. Nejčastěji s lidmi, kteří o nás pečovali v dětství.

Prožití zkušenosti bezpodmínečného přijetí a lásky, obzvláště když jsme mladí, nám může sloužit jako polštář proti účinkům kritiky nebo prohry.

Bohužel, mnoho z nás takový blízký a pevný vztah v dětství neprožilo. Jedna studie zjistila, že nepěkných 40 % dospělých nemělo příležitost navázat blízký vztah. Naštěstí to však neznamená, že jsme ztraceni.

Můžeme se vyléčit díky našim vztahům i jako dospělí. Ať už se jedná o vztahy přátelské, romantické, či vztah s něčím vyšším, než jsme my. Nedávný článek navrhuje několik cest.

 

2) Procvičujte mindfulness (pozornost/všímavost) a porozumění sobě samému

V těchto dnech se všímavost a porozumění sobě samému zdají být lékem na mnoho z našich vnitřních nemocí.

Podle vědců mají skromní lidé přesný obrázek o sobě samých – jak o svých chybách, tak o svých darech. To jim pomáhá, aby viděli, co v sobě potřebují změnit.

Všímavost zvyšuje naše sebeuvědomění tím, že nám dává povolení zastavit se a zaznamenat své myšlenky a emoce bez soudů (pokud soudíme, co se uvnitř nás děje, malujeme si sami o sobě pokřivený obraz).

Čím víc jsme si vědomi našeho vnitřního života, tím snazší je uvidět, kde nás mohou nezdravá přesvědčení a činy zpomalovat.

Zaznamenávání a následné přijetí těch částí sebe sama, které v nás působí zmatky, po nás vyžadují, abychom pěstovali sebepřijetí. Chovat se sami k sobě s laskavostí a pochopením.

Jakmile přijmeme fakt, že se potřebujeme změnit, můžeme začít proces transformace. Mám moc ráda pořekadlo jednoho mudrce: „Pokud jste v tmavé místnosti, nebojujte s tmou za pomocí klacku.

Místo toho klacek proměňte na pochodeň.“ Jinými slovy – jen jemně a trpělivě nahraďte negativní myšlenky či činy za ty pozitivní a po čase ani nerozpoznáte osobu, kterou jste byli dříve.

 

3) Vyjadřujte vděčnost

Říci „děkuji“ znamená, že si uvědomujeme dary, které do našich životů přichází, a jako důsledek, uznáváme hodnotu ostatních lidí. Vděčnost nás velmi jednoduše může učinit méně zaměřenými na sebe sama a více zaměřenými na ty okolo nás. To je punc skromných lidí.

A vskutku, jedna nedávná studie přišla na to, že vděčnost a skromnost se vzájemně posilují. Vyjadřování vděčnosti v nás může vzbudit skromnost a naopak – skromní lidé mají větší schopnost vyjadřovat vděčnost.

Předmětem uvedené studie bylo jak psaní dopisů vděčnosti, tak deníku, v nichž si zaznamenáváme vděčnost. Tedy velmi jednoduché praktiky, které jsou detailněji popsány na webových stránkách Greater Good in Action.

Klíčem ke skromnosti je možná vidět život jako cestu ke kultivaci těch kvalit, které v nás a v dalších lidech probouzejí to nejlepší a dělají tento svět lepším místem.

A tato cesta není cestou průměrného člověka, ale cesta, po které se vydalo mnoho z našich největších lídrů. Článek uzavřeme slovy toho, kdo věděl, co je skromnost, se slovy Nelsona Mandely.

„Jak jsem řekl, nejprve buďte upřímní sami k sobě. Nikdy nemůžete mít vliv na společnost, pokud nezměníte sami sebe… Velcí tvůrci míru jsou lidé čestní, poctiví a skromní.“

Tento článek je první z řady o skromnosti. Následující články se budou zabývat skromností a leadershipem ve školách, o kulturní skromnosti a skromnosti pro studenty.

Vicki Zakrzewski, Ph.D., je vedoucí vzdělávání vědeckého centra Greater Good.

Z anglického originálu How Humility Will Make You the Greatest Person Ever, přeložila Veronika Portešová.