Původní článek napsal Michael Simmons.

Original English text written by Michael Simmons.

Steve Jobs umřel před více než rokem.

Od té doby se psaly knihy a točily filmy.

Všechny oslavovaly jeho odkaz a braly si za úkol sdělovat tajemství, která Jobs používal k vystavění největší firmy na světě. Věci jako důraz na detail, přitahování světových talentů a udržování jejich vysokého standardu.

Myslíme si, že chápeme, co stojí za jeho úspěchem.

Ale nechápeme.

To, co nesprávně považujeme za kladné osobnostní rysy, jsou ve skutečnosti užitečné principy.

Co nám často uniká, je paradoxní souhra dvou zdánlivě protichůdných rysů: maniakální soustředění a nenasytná zvědavost. Toto nebyly jen dvě náhodné silné stránky. To mohly být ty dvě nejdůležitější, protože vedly ke všemu ostatnímu.

Jobsova zvědavost byla poháněna jeho vášní a dávala mu přístup k unikátnímu náhledu, schopnostem, hodnotám a prvotřídním lidem, kteří doplňovali jeho vlastní soubor vlastností. Jobsovo soustředění přineslo změnu ve světě osobní elektroniky.

Tohle neříkám jen jako někdo, kdo zhltnul prakticky každý článek, rozhovor a knihu, kde Jobs figuruje.

Říkám to jako někdo, kdo dělal rozhovory s mnoha světově uznávanými networkingovými vědci na cestě k pochopení, jak sítě známostí vytvářejí konkurenční výhodu v businessu a kariéře.

 

Jednoduchá proměnná vysvětluje, co opravdu způsobuje kariérní úspěch

V prosinci 2013 jsem dělal rozhovor s jedním z prvotřídních networkingových vědců Ronem Burtem. Během rozhovoru se podělil o graf, který obrátil mé chápání úspěchu o 180 stupňů.

Tady je zjednodušená verze: Podle mnoha recenzovaných studií je jednoduše být v otevřené namísto uzavřené společenské síti největší předpoklad k úspěšné kariéře.

Čím více doprava se v grafu pohybujete, tím jste ve více uzavřené síti, tím více slyšíte opakování těch samých názorů, které potvrzují to, čemu už věříte. Čím více vlevo v otevřené síti, tím více jste vystaveni novým myšlenkám. Lidé nalevo jsou citelně úspěšnější než ti napravo.

A opravdu, studie ukazuje, že polovina předpokládaného rozdílu v úspěšnosti kariéry (tj. povýšení, finanční ohodnocení, uznání v oboru) je díky této jedné proměnné.

Stane se vám někdy, že slyšíte něco tak lákavého, že musíte vědět víc, ale přitom tak bláznivého, že byste museli opustit některé ze svých nejpodstatnějších domněnek, abyste mohli tuto myšlenku přijmout?

Pro mě to byla právě taková situace. Ve všech těch knihách, které jsem četl o svépomoci, kariérním úspěchu, businessu nebo o Stevu Jobsovi, jsem nikdy nenarazil na takovou myšlenku.

Divil jsem se: „Jak je možné, že struktura společenských sítí je tak mocným předpokladem kariérního úspěchu?“

 

Jak uzavřená síť ovlivní vaši kariéru

K porozumění síly otevřených sítí je třeba chápat jejich opak.

Většina lidí tráví svou kariéru v uzavřených sítích, sítích lidí, kteří se už navzájem znají. Lidé většinou zůstávají ve stejném odvětví, mají stejné náboženství a volí stejnou politickou stranu. V uzavřené síti je jednodušší věci zařídit, protože máte vystavěnou důvěru a znáte všechny zkratky a nepsaná pravidla. Je to pohodlné, protože tato skupina používá stejný úhel pohledu na svět, který potvrzuje ten váš.

Abyste pochopili, proč lidé tráví většinu svého času v uzavřených sítích, vezměte si, co se stane, když dáte dohromady náhodnou skupinu neznámých lidí.

Zakladatel Neuroleadership Institutu, špičkové organizace pomáhající lídrům skrze neurovědecký výzkum, David Rock, tento proces hezky vysvětluje:

Během vývoje jsme se naučili lidi rozdělovat na „my“ a „oni“. Většinu lidí považujeme za „oni“ a jen málo lidí za „my“. To určuje, zda se o ostatní zajímáme. To určuje, jestli je podpoříme, nebo napadneme. Tento proces je vedlejším produktem evoluční historie, kdy jsme žili v malých skupinách, a cizincům, které jsme dobře neznali, nebylo radno věřit.

Když porozumíme tomuto procesu, můžeme začít chápat, proč je svět takový, jaký je. Pochopíme, proč demokrati a republikáni nemůžou schválit zákon očividně prospěšný společnosti. Pochopíme, proč spolu během dějin válčili vyznavači různých náboženství. Pomáhá nám porozumět, proč se vyskytují bubliny, panika a davové šílenství.

 

Překvapivá síla a bolest otevřených sítí

Lidem v otevřených sítích se otvírají jedinečné výzvy a příležitosti. Protože jsou součástí více skupin, mají jedinečné vztahy, zkušenosti a vědomosti, které lidé v jejich skupině nemají.

To může být obzvlášť náročné, protože se pak cítíte jako outsider. Ostatní vás nechápou a nejsou schopni docenit, protože nerozumí, proč věci vidíte tak, jak vidíte. Také je to náročné, protože to vyžaduje asimilovat rozdílné a protichůdné úhly pohledu do jednoho světonázoru.

V jednom z mých nejoblíbenějších filmů, Matrixu, je hlavní hrdina Neo vystaven úplně novému světu. Jakmile v něm je, už nemůže zpátky. Je outsiderem v nové skupině i ve svém starém světě. Má zkušenosti, kterým nikdo kolem nemůže rozumět. Přesně taková situace se stane, když vstoupíme do nového světa.

Na druhou stranu otevřená společenská síť je velká příležitost hned z několika důvodů:

  • Přesnější pohled na svět. Díky širší síti můžete získávat informace z více skupin, takže se ty chybné vzájemně vymažou. Výzkum Philipa Tetlocka ukazuje, že lidé s otevřenými sítěmi dokážou lépe předvídat než ti s uzavřenými.
  • Schopnost ovládat načasování sdílení informací. I když nemusíte být první, kdo slyšel novou informaci, můžete být první, kdo ji představí nové skupině, a z toho jim plyne výhoda.
  • Schopnost vystupovat jako překladatel/spojovatel skupin. Můžete vytvářet hodnoty jako prostředník mezi dvěma lidmi nebo organizacemi, které by na sebe normálně nenarazily.
  • Více průlomových myšlenek. Brian Uzzi, profesor leadershipu a organizačních změn v Kellog School of Management, provedl zlomovou studii, během které se ponořil do desítek milionů studií během historie. Porovnal jejich výsledky podle počtu citací (z jiných výzkumných prací) a odkazů na jiné práce. Objevil se fascinující vzorec. Nejlépe hodnocené studie obsahovaly 90 % konvenčních citací a 10 % atypických (tj. z jiných odvětví) Tohle pravidlo se objevovalo konstantně napříč časem a odvětvími. Lidé s otevřenými sítěmi pravděpodobněji vytvořili atypické kombinace.

 

Zrevidovaná časová osa úspěchu Steva Jobse

Jako důsledek následování své zvědavosti v mnoha různých oblastech po celý život si Steve Jobs vyvinul extrémně jedinečnou perspektivu, zkušenosti a sít takovou, jakou neměl nikdo v počítačovém průmyslu. Proměnil tuto unikátní výhodu v největší společnost na světě díky neochvějnému soustředění. Z Applu odříznul lidi, výrobky a systémy, které nebyly světové kvality.

Někteří unáhleně označují části Jobsova života jako „ztracené“ nebo „divoké“ roky. Když se na to však podíváme zpětně, vidíme, že jeho odbočky z cesty byly klíčové pro jeho úspěch.

To, co je označováno za kouzlo Steva Jobse, nebo jeho osobnostní rys, se stává opakovatelnými principy, které můžeme následovat.

Nyní můžeme pochopit následující citaci z rozhovoru Steva Jobse pro časopis Wired z roku 1995:

„Kreativita jen propojuje věci. Když se zeptáte kreativních lidí, jak něco udělali, cítí se trochu provinile, protože to vlastně neudělali, prostě to viděli.

Po chvíli to pro ně bylo očividné, protože mohli propojit své zkušenosti a syntetizovat nové věci. A důvod, proč to mohli udělat, je, že mají více zkušeností nebo o nich přemýšleli více než jiní.

Bohužel, to je velmi vzácná komodita. Většina lidí v našem oboru má jen úzce zaměřené zkušenosti.

Takže nemají dost teček na propojení a skončí s lineárním řešením bez širšího náhledu na problém. Čím širší je naše chápání lidské zkušenosti, tím lepší návrhy budeme mít.“

 

Zůstaň hladový. Zůstaň bláznivý.

V průběhu věků všechna lidská společenství, včetně našeho, vytvářela mýty, které spojuje jeden společný prvek, cesta hrdiny.

Takhle vypadá cesta hrdiny podle Josepha Campbella, autora termínu…

Vše se daří. Cítíte se normálně a dobře zapadáte. Pak se něco stane a vy se změníte. Začnete se cítit jako outsider ve své vlastní kultuře. Skrýváte části své osobnosti, abyste zapadli, ale to nepomáhá. Cítíte potřebu vše opustit a najít uplatnění, ale s tím se pojí spousta nejistoty. Takže nejdřív váháte.

Nakonec se rozhodnete skočit. Procházíte těžkým obdobím, jak se snažíte proplouvat novým světem. Konečně překonáte pár překážek. Pak se vrátíte do původní kultury a máte velký vliv, protože sdílíte jedinečný náhled, který jste získali.

Mýtus o cestě hrdiny je hluboce zakořeněn ve všem, klasickými filmy naší doby počínaje (např. Star Wars) a hrdiny, které oslavujeme, (např. Steve Jobs) konče. Je totiž důležitou částí lidské zkušenosti.

Oblast vědy o networkingu ukazuje dvě věci. (1) Hrdinova cesta je plán pro kariérní úspěch. (2) My všichni můžeme být hrdiny. Stojí to jen trochu víry při následování srdce a zvědavosti do neznámých světů. Jak řekl Steve Jobs: „Nemůžete propojit tečky a dívat se dopředu, musíte je propojovat a dívat se dozadu. Musíte věřit, že ty tečky se nějak v budoucnu spojí.“

Z anglického originálu The No. 1 Predictor Of Career Success According To Network Science přeložila Lucie Lotková.

 

PRAKTICKÉ TIPY
Využijte online kurzy (více než 400 lekcí zdarma) ke svému osobnímu rozvoji a získejte bezplatné členství.
(VÍCE INFORMACÍ ZDE

Získejte peněžní bonusy a výhody zdarma.
(VÍCE INFORMACÍ ZDE)

 

Vložit komentář