Původní článek napsal James Clear.

Original English text written by James Clear.

Jak inteligentní lidé řeší neřešitelné problémy

Richard Feynman vyhrál Nobelovu cenu za fyziku v roce 1965. Je považován za jednoho z největšího fyziků všech dob. (Také byl celkem dobrý hráč na bongo.) [1]

Feynman získal bakalářské vzdělání na MIT a doktorát na Princetonu. V průběhu těchto let se stal proslulým díky tomu, že vplouval do oddělení matematiky na každé škole a řešil takové příklady, na které ostatní brilantní doktorandští studenti matematiky nebyli schopni přijít.

Feynman popisuje důvod, proč toho byl schopen, ve své úžasné knize Surely You’re Joking Mr. Feynman! (Jedna z mých nejoblíbenějších knih, které jsem přečetl minulý rok).

2192136438_757712f43ePhoto Credit: Michael Graham Richard via Compfightcc

Jednou mi (můj učitel fyziky na střední škole, pan Bader) řekl, abych po hodině ještě zůstal. „Feynmane,“ řekl, „příliš mluvíš a děláš mnoho hluku. Vím proč. Nudíš se. Takže ti dám knihu. Půjdeš si sednout tam dozadu, do kouta, budeš studovat tuhle knihu, a až z ní budeš umět úplně všechno, můžeš znovu mluvit.“

Takže jsem v žádné další hodině nedával pozor na to, co se dělo s Pascalovým zákonem nebo s čímkoli jiným, co tam dělali. Byl jsem vzadu s touto knihou: Advanced Calculus od Woodse. Bader věděl, že jsem trochu studoval knihu Calculus for the Practical Man, takže mi dal skutečnou práci – byla určená pro kurzy druhého a třetího ročníku na bakalářském stupni vysoké školy. Zahrnovala Fourierovu řadu, Besselovu funkci, determinanty, eliptické funkce – prostě všechny druhy úžasných věcí, o nichž jsem nic nevěděl.

Tato kniha mi ukázala, jak derivovat integrál podle parametru. Jedná se o určitou operaci. Ukázalo se, že se to na univerzitách moc neučí, že na to nekladou důraz. Ale já jsem přišel na to jak tu metodu používat a ten bezvadný nástroj jsem používal stále znovu a znovu. Takže, jelikož jsem se používáním té knihy vzdělal sám, znal jsem zvláštní způsob, jak řešit integrály.

Když kluci z MIT nebo Princetonu měli problém s řešením určitého integrálu, bylo to kvůli tomu, že to neuměli udělat se standartními metodami, které se naučili ve škole. Kdyby se jednalo o integraci rozdělením do částí, přišli by na to. Pokud by to bylo jednoduché rozvinutí do řady, přišli by na to. Pak jsem přišel já a zkusil derivovat integrál podle parametru a často to fungovalo. Takže jsem získal skvělou pověst pro řešení integrálů, jen díky tomu, že má krabice s nástroji byla odlišná od krabic všech ostatních, kteří své nástroje vyzkoušeli předtím, než s problémem přišli za mnou. – Richard Feynman, Surely You’re Joking Mr. Feynman! [2]

 

Mentální modely

Úhel pohledu je hoden 80 bodů IQ.Alan Kay

Mentální model je způsob, jak se dívat na svět.

Řečeno jednoduše, mentální modely představují řadu nástrojů, které používáte k přemýšlení.

Každý mentální model nabízí odlišný rámec, který můžete použít k pohlížení na svět (nebo na jednotlivé problémy).

Feynmanova strategie derivovat integrál podle parametru představuje jedinečný mentální model, který mohl vytáhnout ze své rozumové krabice a použít jej k řešení obtížných problémů, které unikaly jeho spolupracovníkům.

Feynman nebyl nutně chytřejší než Ph.D. studenti matematiky, pouze problém viděl z odlišné perspektivy.

O mentálních modelech jsem psal již dříve. Na to, abyste nahlíželi na situace odlišným způsobem a řešili obtížné problémy, můžete například použít inverzní techniku.

Nicméně, mentální modely přímo září v situacích, kde využijete různorodé způsoby nahlížení na jeden jediný problém.

Například řekněme, že se chcete vyhnout odkládání věcí a prožít výkonný den.

Pokud chápete dvouminutové pravidloEisenhowerovu krabici, a pravidlo 25-5 Warrena Buffetta máte k dispozici řadu nástrojů jak si stanovit priority a vykonávat důležité věci.

Neexistuje žádný nejlepší způsob jak si zorganizovat čas a něco opravdu vykonat.

Když však k dispozici máte určité množství mentálních modelů, vyberete si ten, který v dané situaci funguje nejlépe.

 

Zákon nástroje

Abraham Kaplan ve své knize The Conduct of Inquiry vysvětluje koncept zvaný „zákon nástroje“.

Kaplan říká: „Pojmenovávám to jako zákon nástroje. Vysvětleno to může být následujícím způsobem: Když dáte malému klukovi kladivo, bude chtít zatlouct všechno, co potká.“ [3]

Kaplanovo pravidlo je podobné lidovému přísloví, které jste už pravděpodobně někde zaslechli: „Pokud je kladivo to jediné, co máš, všechno bude vypadat jako hřebík.“

Pokud máte pouze jeden myšlenkový rámec smýšlení o světě, budete se snažit každý problém, jenž potkáte, napasovat právě do tohoto rámce.

Pokud je omezená vaše sada nástrojů, bude omezený i váš potenciál k nalezení řešení.

Zajímavé je, že tento problém může být ještě zřetelnější s tím, jak roste vaše odborná znalost určité oblasti.

Jste-li v nějaké oblasti úspěšní a nadaní, budete mít tendenci věřit, že vaše schopnostní sada je odpovědí na většinu problémů, kterým čelíte.

Čím více zdokonalíte jeden jediný mentální model, tím větší existuje pravděpodobnost, že tento mentální model bude příčinou vašeho pádu, jelikož jej začnete používat bezvýhradně na jakýkoli problém.

Chytří lidé si mohou jednoduše vypěstovat konfirmační zkreslení, které je v obtížných situacích zradí.

Nicméně pokud si vypěstujete větší sadu mentálních modelů, zlepšíte si schopnost řešení problémů, jelikož budete mít více možností jak získat správnou odpověď.

Tohle je jeden z hlavních důvodů, proč se opravdu brilantní lidé odlišují od mas chytrých jednotlivců. Brilantní lidé jako Richard Feynman mají v zásobě více mentálních modelů.

To je důvod, proč je důležité vlastnit širokou řadu mentálních modelů. Když máte krabici plnou nástrojů, můžete si pouze vybrat, který nástroj je pro danou situaci nejlepší.

 

Jak si vypěstovat nové mentální modely

583204694_b8b82dcb1b_b

Photo Credit: Felipe Morin via Compfight cc

Podle mé zkušenosti jsou dva druhy cest jak si vypěstovat nové mentální modely.

  1. Čtěte knihy mimo normu. Jestliže čtete stejné knihy jako všichni ostatní, budete myslet stejným způsobem jako všichni ostatní. Nemůžete čekat, že budete vidět problémy novým způsobem, pokud čtete stejné věci jako vaši spolužáci, spolupracovníci či vrstevníci. Takže buď čtěte knihy, které zřídkakdy kdo čte (jako to udělal Feynman se svou knihou Advanced Calculus), nebo čtěte knihy, které jsou mimo oblast vašeho zájmu, ale nějakým způsobem se s ním překrývají. Jinými slovy hledejte odpovědi na nečekaných místech. [4]
  2. Vytvořte si síť, která bude ukazovat, jak se zdánlivě nesouvisející myšlenky propojují. Kdykoli čtete nějakou novou knihu nebo posloucháte nějakou přednášku, zapište si různé způsoby, jakým nová informace souvisí se znalostmi, které už chápete. Máme sklon vnímat vědomosti jako rozdělené do různých krabic. Myslíme si, že určitá sada myšlenek má co dočinění s ekonomií, zatímco jiná s medicínou a třetí s historií umění. Většinou je to výsledek způsobu vyučování předmětů ve školách. Jenže v opravdovém světě informace takto oddělené nejsou.

Jednou jsem se například díval na dokument, který propojoval podobu velkých pyramid v Gíze v Egyptě k bojovým rituálům zvířat.

Podle historiků v pořadu se zvířata při boji často postaví na zadní nohy, aby zvýšila svou výšku a ukázala svou dominanci.

Podobně, když nový faraon převzal vládu v Egyptě, chtěl zviditelnit svou dominanci nad kulturou, a proto postavil velice vysoké konstrukce jako symbol moci.

Toto vysvětlení pravděpodobně spojuje zdánlivě nesouvisející oblasti (architektura, starověká historie a chování zvířat) takovým způsobem, který má za výsledek hlubší porozumění tématu.

Podobně nám mentální modely z nesouvisejících oblastí mohou odhalit hlubší úroveň pochopení otázek vašeho hlavního oboru zájmu.

Nesnažte se ztěžovat situaci kladivem. Problémy života a práce se řeší mnohem snáz tehdy, když máte ty správné nástroje.

Zdroje

  1. Feynman byl proslavený svými excentrickými a různorodými koníčky. Mezi jinými hrál na bongo, strávil roky jako umělec, kreslil nahé modely a rozkódoval sejf s vysoce utajenými informacemi o obsahu atomové bomby.
  2. Surely You’re Joking Mr. Feynman! od Richarda Feynmana. strany 86-87.
  3. The Conduct of Inquiry: Methodology for Behavioral Science od Abrahama Kaplana. strana 28.
  4. To neznamená, že byste se měli vyhýbat tomu, co čtou vaši vrstevníci. Měli byste je pravděpodobně přečíst také, abyste získali stejnou základnu vědomostí.

Děkuji Shane Parrishové za seznámení s matoucím konceptem mentálních modelů.

Z anglického Mental Models: How Intelligent People Solve Unsolvable Problems přeložila Veronika Portešová.

 

PRAKTICKÉ TIPY
Využijte online kurzy (více než 400 lekcí zdarma) ke svému osobnímu rozvoji a získejte bezplatné členství.
(VÍCE INFORMACÍ ZDE

Získejte peněžní bonusy a výhody zdarma.
(VÍCE INFORMACÍ ZDE)

Vložit komentář