Měl bych se vykašlat na školu?

Tuhle otázku si pokládáte… a teď, celkem pravidelně, ji pokládáte i mně, protože můj článek o odchodu ze školy se nějakým způsobem dostal na první příčku v Googlu, když do něj zadáte „kašlu na školu“.

Neodpovím vám, protože jediný člověk, který na takovou otázku může odpovědět, jste vy sami. Můžu vás ale provést celým procesem a pojmenovat otázky, které si budete určitě pokládat. Většina emailů, jež dostávám, je od mladých lidí trpících těmi stejnými problémy: škola není taková, jakou si ji představovali, nejsou šťastní, chtěli by se věnovat něčemu jinému. Obávají se, co si budou myslet jejich rodiče, nechtějí udělat chybu a chtějí radu od někoho, kdo si prošel tím samým.

Vzpomínám si na vše velmi dobře. Bylo čtyřicetistupňové vedro a já jsem se sem a tam procházel v ohromném horku po parkovišti v Riverside v Kalifornii. Poslouchal jsem jednu a tu samou píseň pořád dokola a přemýšlel jsem nad tím, co udělám. Bylo mi strašně úzko. Byl jsem vyděšený, nevěděl jsem, co dělat. Bál jsem se, že udělám chybu. A pak jsem prostě učinil rozhodnutí.

Jak jsem řekl o svém příběhu:

Po opuštění školy jsem vsadil jen na sebe. Byla to dobrá sázka podložena mnohými faktory. Upřímně řečeno, jak to celé dopadlo, mě překvapilo. Za necelé tři roky jsem stihl vystřídat pozice jako jednatel v Hollywoodu, podílel jsem se na výzkumu a podpoře pro NYT bestsellery, byl jsem ředitelem marketingu jedné z nejprovokativnějších společností na světě. Dokázal jsem mnohem víc, než v co jsem kdy doufal – mé devatenáctileté ustrašené a zakřiknuté já by si nikdy nemyslelo, že to všechno zvládnu. Od té doby jsem se „vykašlal“ na spoustu údajně nezbytných věcí od šestičíselných pracovních pozic až po celou profesní kariéru.

S odstupem se to zdá samozřejmě jednodušší než ve skutečnosti. Často jsem byl vyděšený a nevěděl jsem, jak se věci vyvinou. Během tohoto nelehkého období mi pomohlo, když jsem si kladl otázky typu: „Co nejhoršího se může stát?“. Díky tomu jsem se na svou situaci díval s nadhledem a uvědomil jsem si, že překážky, které mi stály v cestě, nebyly vůbec překážkami, ale příležitosti, které mi ukazovaly, co jsem zač. Byl jsem schopen vidět možné následky svých činů, aniž bych vyšiloval a dělal z toho nějaké drama, což se většinou děje, když se zaseknete a nemůžete se pohnout z místa, nebo když se řídíte špatnou radou.

Když se mě lidé zeptají na odchod ze školy, tak jim odpovím otázkou, protože jsem zjistil, že je to nejlepší způsob, jak si sami uvědomí, na čem vlastně jsou. Zde uvádím pár otázek, které byste měli zvážit, pokud se rozhodujete o odchodu ze školy. Ale pamatujte, nejde přitom o život.

Zde jsou ony otázky (pokud však máte nějaké speciální, napište mi na ryan.holiday@gmail.com):

– Končíte se školou, protože máte něco lepšího? Nebo je to proto, že nezvládáte chodit do školy a k tomu dělat něco navíc?

– Budete dělat něco, co byste nemohli dělat i při studiu?

– Uvědomujete si plně výhody studentů? Protože upřímně řečeno – ke studentům je svět mnohem milejší. V okamžiku, kdy opustíte školu, jste sami za sebe.

– Jaké jsou vaše plány na další sebevzdělávání? Je vám 20, víte v podstatě prd. Opustit školu může být možná správné rozhodnutí, ale máte nějaký plán, jak se budete dále vzdělávat? Jak jsem řekl již dříve: vzdělávání je těžké, je to celoživotní práce a zodpovědnost je jen na vás.

– Kolik moudrých lidí jste poprosili o jejich názor? Píšu názor, ne radu – z jednoho prostého důvodu. Od většiny lidí dostanete špatnou radu, která vás může dovést na scestí. Bez ohledu na to, od jak úspěšného člověka ta rada je.

– Víte, co je to klam utopených nákladů? V podstatě to znamená, že pokud jste něco začali, nemusíte to nutně dotáhnout do konce. Místo toho se rozhodněte, jestli to chcete dělat právě teď, a ignorujte, co všechno jste pro to už udělali. Z logického a statistického hlediska je to irelevantní.

– Když se vám naskytne nějaká příležitost, zamyslete se, jestli je to ten důvod, proč jste šli studovat vysokou školu. U mě to tak bylo. Nechtěl jsem zůstat ve škole o rok navíc jen proto, abych dostal diplom a potom doufal, že se mi zase naskytne podobná nabídka. Vykašlete se na marshmallow test – někdy prostě musíte přijmout, co se vám zrovna nabízí, protože později vám to už nikdo nabídnout nemusí.

– Víte, že se můžete vždycky vrátit, že? Většina odpadlíků z vysoké školy se vlastně na danou věc nevykašle, pouze ji odloží (což jim dává možnost se k tomu později vrátit). Jde o pomyslnou jistotu. Ostatní odpadlíci byli stejně vystrašení, jako jste teď vy. Zkuste se uvolnit. Vím, že to vypadá jako otázka života a smrti, ale tak to není. To jsou problémy prvního světa, vy budete v pohodě.

– Jste připraveni na to, že vás nikdo nepochopí? Zvláště vaši rodiče?

– Doufám, že je vám jasné, že nebudete o hladu. A pokud něco doopravdy nepokazíte, nemusíte se bát, že skončíte u McDonalds. Tohle je přece Amerika, všechno bude OK nehledě na to, jaká rozhodnutí uděláte.

– Už navždycky bude mezi vámi a vašimi kamarády ze školy velká propast. Je to něco, s čím dokážete žít? Bude to jako z díla Raula o fundamentálních rozdílech mezi Generací Y (iGen). Nejdete do války, ale vaše zkušenosti se budou i tak značně lišit od vašich kamarádů, kteří strávili 4 roky na kolejích.

– Když vám to nejde ve škole, která je řízena podobně jako korporátní svět, proč jste si tak jisti, že uspějete mimo školu?

– Kolik peněz potřebujete na živobytí? Už jste o tom přemýšleli? Víte, jak se zajistit? Zkuste si vzít najednou peníze na několik měsíců. Budete cítit menší nátlak a budete silnější v obtížných situacích.

– Když se všechno podělá, jaký je váš plán? Může klidně spočívat jen v tom, že se do školy vrátíte zpátky, ale rozhodně nějaký plán mějte.

– Uvědomujete si, že až vyjdete vysokou školu, budete muset žebrat o práci? Nebo přijmout nějakou podřadnou, málo placenou pozici. 53% studentů s diplomem je dnes nezaměstnaných, nebo dělá podřadnou práci. Diplom není jistota.

– Kdo je vaším mentorem? Máte kolem sebe nějakou podporu? Hlídá vám někdo záda, když už nemáte nikoho, kdo by dohlížel, jestli si uděláte domácí úkoly? Tohle byste si měli určitě vymyslet. Neříkejte, že si tím vším chcete projít sami. Upřímně se domnívám, že já bych to nezvládl bez dvou lidí: mé přítelkyně (nyní snoubenky) a mého dědečka (taky jsem měl skvělé rádce.)

– Když to neklapne – což se může stát – dokážete si připustit nebo přiznat své selhání?

– Jeden kluk mi napsal email, že chce skončit s Liberty University, prý protože „nenávidí vysokou“. Musel jsem se ho zeptat: „Jsi si jistý, že vysoká je ten problém? Možná je to jen ta tvoje vysoká. Nebo je to tvůj obor. Nebo způsob života, jakým žiješ. Ujisti se, že neprcháš z boje příliš brzy. Není žádný zákon, který by zakazoval dělat změny. Je hodně drastických změn, které můžeš udělat mezi tím, kde jsi teď, a vykašláním se na školu. Ujisti se, že jsi je prozkoumal. Nevrhej se do toho po hlavě.“

– Nejste rozmazlení, nevrlí, majetničtí, zpátečničtí nebo nemáte přehnané iluze? Zamyslete se nad tím. Opravdu se nad tím zamyslete.

– Říká se: „Vždycky je to něco za něco.“ Popřemýšlejte nad tím. Platí to i zde? Protože může – v obou směrech. Budete mít více času na sebevzdělání, když zůstanete na škole? Když odejdete, budete mít šanci držet krok se svými vrstevníky?

– Zůstáváte ve škole, protože je to bezpečné a jednoduché? „Fakt, že vyhráváte, ještě neznamená, že hrajete dobrou hru.“  – Seth Godin

– Onehdy jsem mluvil s kamarádem, který zrovna pracoval na svém životopise. Nikdy doopravdy nedodělal vysokou školu, ale ani v jedné z jeho prací na to nikdy nepřišli. Jak to? Prostě napsal do životopisu, že chodil na školu po nějakou dobu a oni předpokládali, že ji také dokončil. Tohle vlastně není otázka, ale jen ukázka, jak to funguje v opravdovém světě.

– Bude za 15 let někdo nadšený z toho, že máte diplom z (doplňte název své školy)? Někdy je odpověď na tuto otázku ano. Odchod z Harvardu je něco jiného než odchod ze státní školy.

– Bojíte se, že zvolíte špatně? Slyšeli jste o kognitivní disonanci? Je to zvláštní jev, ale znamená, že lítost není zas až tak velká věc, jakou se zdá být.

– Jsem si jistý, že jste přemýšleli o všech těch příbězích úspěšných odpadlíků ze školy – Bill Gates, Zuckerberg, atd. Ale zamysleli jste se nad těmi lidmi, o kterých jste nikdy neslyšeli?  Mám na mysli úspěšné lidi, o kterých jste ani nevěděli, že nikdy nedokončili školu. A samozřejmě jsou tu i lidé, kteří ostudně selhali. Zkreslení plynoucí z utěšování se přeživšími může být ošidné. Znovu se zamyslete nad tím, co to znamená pro vás ve vašem konkrétním případě.

– Co si pomyslí vaši rodiče? Nejspíše budou chtít, abyste udělali, co je bezpečné. Ale chci vám říct toto: „Víte, že je OK s nimi nesouhlasit, že ano?“ Porozumějte tomu, proč cítí to, co cítí, ale potom udělejte, co je nejlepší pro vás. Podívejte, 45% čerstvých absolventů vysokých škol z roku 2011 stále žije u svých rodičů, takže vysoká je spíš něco jako hod mincí.

– Titul je jen kus papíru. Ale jak moc cenný ten papír pro vás bude? Zamyslete se nad tím. Je k ničemu teď, ale záleží na vašem oboru, možná ho budete potřebovat později.

– Pokud jste nešťastní na vysoké, proč si berete půjčku na její studium skoro jako hypotéku? Je velká pravděpodobnost, že ji nebudete schopni splatit. Dluhy na studentských půjčkách v Americe se pohybují okolo 1,1 trilionu dolarů a stále stoupají. Je to víc než dluhy na kreditních kartách.

– Četli jste knihu Charlieho Hoehna Recession Proof Graduate? (Absolvent odolný proti recesi – pozn. překl.)

– Předně se musíte zbavit představy, že je v sázce celý váš život. Ať se stane cokoliv, budete v pořádku. Nerozhodujete se, jestli podstoupíte chemoterapii, nebo ne.

Znamená to: „Uklidněte se!“

– Sbírejte informace, ne rady. Většina lidí – nehledě na to, jak jsou úspěšní – dává špatné rady. Svedou vás na scestí. Vyslechněte si od nich informace, z nichž si pak můžete něco odnést.

– Podle rozhovoru s viceprezidentem Googlu v New York Times se počet zaměstnanců v Googlu bez diplomu zvyšuje. Nad tím bychom se měli zamyslet.

Nic vám neulehčí rozhodování. Nic vám vaši situaci nevyjasní. Je to risk, je to hazard. Ale to je právě ta velká příležitost. Všechna velká rozhodnutí ve vašem životě budou taková. Všechny věci, které vás posunou dál, budou takové.

Nemůžu vám říct, jestli se máte vykašlat na školu, stejně jako to nikdo nemohl říct mně. Ale pomohli mi. Přikláněl jsem se k jedné straně, ale když jsem se zeptal sám sebe na ty správné otázky, přišel jsem na způsob, který mi dával větší smysl.

A to nejlepší – uvědomil jsem si, že kdybych se rozhodl jinak, stejně bych skončil na více méně podobném místě. Lidé, kteří dokážou velké věci, jich dosáhnou nehledě na to, zda mají školu, nebo ne.

Navíc překážky jsou tu proto, aby zvyšovaly vaše ambice a odhodlání. Působí opačně, vytvářejí příležitosti. A to platí i pro vás.

Nová kniha Ryana Holidaye je The Obstacle Is The Way (Překážky jsou cesta – pozn. překl.)

Z anglického originálu Should I Drop Out Of College? přeložila Johana Kapošváryová.