„Od této chvíle budu nad věcmi přemýšlet po svém“ ~Bill Watterson

Páni, tak moc jsem se podílel na tom, abych byl jiný než většina lidí. Sám sobě jsem si to musel vysvětlovat tolikrát, že to ani není možné, a musel jsem se vypořádat s lidmi, kteří se mi vyhýbali  právě kvůli mé odlišnosti.

A přesto navzdory všem potížím a izolaci bych se své odlišnosti nevzdal.

Dělá mě to mnou. Kdybych byl jako všichni ostatní, nebyl bych to já.

Čím se odlišuji? Tady je pár příkladů:

• Jsem vegan.
• Moje děti nechodí do školy.
• Jsem minimalista (a mám velmi málo oblečení, které nosím pořád dokola).
• Nikdo z mé rodiny nemá auto.
• Už dlouho jsem nepožil cukr, mouku nebo třeba smažená jídla.
• Medituji.
• Nemám „opravdovou“ práci (zdá se, že lidé nerozumí tomu, co dělá blogger).
• Žiju převážně bez cílů.
• Nejím fastfoodová jídla.
• Nemám dluhy, ani nevlastním dům (ani to v nejbližší době nemám v plánu).

Ničím z toho se nechlubím – nemyslím si, že bych byl díky tomu lepší než ostatní, ani si nemyslím, že jsem první, kdo dělá něco jinak. Tyto věci jsou jen část toho, kým jsem. Ve skutečnosti jsem jiný spíše v maličkostech.

V mnoha ohledech jsem podobný většině lidí – nedaří se mi, ubližuji, mám strach, rozčiluji se, stydím se, pochybuji o sobě. Jsem člověk a nejsem dokonalý.

Rozdíly ale vyjdou najevo, když jsem ve společnosti.

CENA ZA TO, ŽE JSEM ODLIŠNÝ

Kvůli mým odlišnostem jsem izolován, musím pořád něco vysvětlovat a taky toho mám méně společného s ostatními lidmi.

Například, když jsem ve společnosti:

• Když jíme, přijde vždy řeč na veganství. Lidé mi pořád kladou otázky jako třeba, co by se stalo zvířatům, kdybychom se o ně nestarali (předtím, než je pošleme na porážku). Ptají se, jestli mi chutná sója, co proteiny,… Moje veganství se vždy stane středem pozornosti. Cítím se pak trošku divně, protože nejím, jako všichni ostatní.
• Nechodím s přáteli do fastfoodů ani cukráren. Oni to milují, já ne.
• Někteří lidé neví, o čem se se mnou bavit, protože „normální“ témata se ke mně nevztahují. Je pro ně těžší se mnou komunikovat.
• Někteří jsou vůči mým postojům odmítaví – to, že mé děti nechodí do školy, je nutí přemýšlet nad tím, že jejich děti do školy chodí, a jestli to z nich tedy dělá špatné rodiče. Jindy brání své stravovací návyky atd.
• Často si mě dobírají (obvykle to nemyslí nijak špatně, ale i tak…) kvůli králičímu masu nebo že mám prázdný dům. Říkají: „No tak, nedal by sis prostě někdy kousek šťavnatého masa?“ (Ne, děkuji.)
• Lidé mě soudí. A pokud mě nesoudí, prostě se na mě dívají jinak.
• Někteří rodinní příslušníci se na nás (ženu, děti a mě) někdy naštvou za to, že jsme jiní než oni, nebo za to, že jsme špatní rodiče (protože naše děti nechodí do školy, nebo že jsme vegani).
• Někteří odmítají jíst jídlo, které připravíme, což znamená, že k nám tak často nechodí na návštěvu.
• Někdy se mi nechce chodit ven s lidmi, kteří žijí nezdravě, nezajímají se o to, co dělají, a jen tak životem proplouvají, opíjejí se nebo zkouší drogy. Nemyslím si o nich, že jsou špatní lidé, jen se prostě bavím jiným způsobem než oni.

Tohle je jen začátek, alespoň máte nějakou představu, jak to vypadá. Připadá vám něco z toho povědomé? Když jste jiní, cítíte od lidí společenský odstup? Možná nejste stejně odlišní jako já, ale možná jste si všimli nějakých společných rysů.

Co může člověk dělat? Mám pár strategií.

JAK SE VYPOŘÁDAT S ODLIŠNOSTÍ

Možná jsem to vykreslil příliš negativně, ale vlastně je hodně způsobů, jak se s těmito problémy vypořádat a také je na tom spousta pozitivní věcí:

1. Přijměte své odlišnosti. Být jiný je možná trošku obtížné, ale rozhodně to není nic špatného. Dělá vás to tím, kým jste. Znamená to, že máte odvahu žít si svůj vlastní život s vlastními názory a hodnotami. Znamená to, že máte kuráž vystoupit z davu. Znamená to, že jste zajímaví. Obejměte tyto své odlišnosti, buďte za ně vděční, ztotožněte se s nimi. Buďte na ně hrdí.

2. Vyhledávejte příležitosti, při kterých se můžete něco naučit. Že žiji svůj život jinak, je z části i proto, abych ukázal, že jsou zde alternativy. Nemusíme zapadat do systému, podporovat chov zvířat v továrnách, žít nezdravě nebo například posílat své děti do školy. Takže když se mě lidé ptají na otázky, jakkoliv jsou únavné, jsem za to vděčný, protože mám možnost někoho poučit, sdílet s někým svou zkušenost. Rád se bavím o tom, že mé děti nechodí do školy. Vím, že k tomu mají lidé připomínky, taky jsem je měl, takže jsem si připravil odpovědi na případné otázky, o které se velmi rád dělím. Může to být únavné, ale stejně tak to může být pro někoho úžasná věc, o kterou se zajímá. A zájem je dar.

3. Najděte si společnost v sobě samém. Můžete být na večírku uprostřed davu lidí, se kterými si nerozumíte, a přesto se cítit v pohodě. Nemusíte být nutně osamělí, když vám stačí vaše vlastní společnost. Na druhou stranu se taky nemusíte stranit – viz další bod.

4. Buďte zvědaví. Když se cítíte izolovaní na nějakém večírku, vždycky je způsob, jak to změnit. Nemyslete si, že jen proto, že jsou lidé jiní než vy, nemáte společné zájmy. Zajímejte se o ně a místo toho, abyste si říkali „nerozumí mi“, se zamyslete. Možná je to tak, že vy „nerozumíte jim“. Seznamte se s nimi, poznejte se, najděte v nich krásu a věci, které milujete. Zkuste pochopit, proč žijí tak, jak žijí. Poslouchejte. Pozorujte.

5. Najděte si přátele, kteří vám rozumí. Bez ohledu na výše zmíněné, existují lidé, kteří se hlásí k tomu, že jsou odlišní, dokonce si díky nim budete připadat úžasní. Třeba jsou také vegani, nebo jsou jen velcí individualisti a nemají žádný problém s vaší radikálností. Sdílejte příběhy o svých životech, scházejte se. Při tomto objevování můžete najít báječné lidi, kteří jsou vnímaví a mohou se z vás stát přátelé.

6. Proud odpůrců. Mám rád svou rodinu i přátele, i když nerozumí mému způsobu života. Nevím ale, jestli se s nimi budu stýkat, když na mě pořád útočí, nebo mě pomlouvají. Ztrácím je, protože nejsou ochotni se se mnou otevřeně bavit. To je pak těžké, navázat s někým takovým vztah.

7. Přeměňte svou odlišnost ve výhodu. Přesto, že být jiný přináší problémy, existuje mnoho výhod. Být jiný znamená, že vyniknete, což je dobrá věc ve společnosti, kde se každý snaží zapadnout. Znamená to, že jste zajímaví, protože jste jiní. Značí to, že jste méně omezení, nebojíte se vyzkoušet něco nového, nebojíte se věcí jen proto, že je neznáte. Znamená to, že se učíte mnohem více, než většina lidí. Toto jsou velké výhody. Pokud jich budete využívat, budete mít práci, přátele a život takový, jaký chcete.

Nebudu předstírat, že být odlišný je jednoduché. Ale je to jediný způsob, jakým chci žít.

Z anglického originálu Overcoming the Social Costs of Being Different přeložila Johana Kapošváryová.