Studium nepředstavuje jen jednu jedinou činnost, ve skutečnosti je jich v něm zahrnuta spousta. Můžete se například učit nazpaměť fakta nebo se snažit pochopit základy nějakého předmětu.
Stejně tak se můžete koncentrovat na rozšíření svých znalostí nebo na procvičování dovedností. Aby toho nebylo málo, každý z nás má svůj specifický styl učení a preference v této oblasti.
Žádný nástroj tak není a ani nemůže být tím nejlepším pro všechny. Mezi následujícími padesáti však máte slušnou šanci najít ten, který pomůže právě Vám.
1) Vizualizace
Hlavní myšlenkou zde je převádět abstraktní informace do vizuální podoby. Pokud bojujete s pochopením nějakého konceptu, vizualizace je dobrý způsob, jak na to.
2) Mechanická memorizace
Nejsem velkým příznivcem této metody, ale někdy je potřeba použít i hrubou sílu. Mechanická memorizace zahrnuje pumpování informací do mozku pomocí kontinuálního opakování. Nejlépe funguje u faktických informací, které platí na základě dohody (například právo) a k jejichž použití není třeba nic jiného než si je vybavit z paměti.
3) Propojování
Vezměte dvě myšlenky a zeptejte se sami sebe, jak spolu souvisejí. Mohou to být dva koncepty v rámci jednoho konkrétního oboru (okresky) nebo ze dvou zcela odlišných oblastí (dálnice). Vytváříte tak nové dráhy ve Vašem mozku, po kterých informace tečou.
4) Metafory
Vezměte složitou myšlenku a porovnejte jí s nějakou jednodušší. Když jsem se učil počítačové programování, pomohlo mi dívat se na funkci jako na ořezávač tužek. Tupá tužka byla parametr a vnitřní procesy tužku nabrousily. Některé metafory mají omezené použití, jiné Vám pomohou pochopit danou věc skutečně do hloubky.
5) Diagramy
Kreslete. Zbožňuji třídění velkých objemů dat pomocí diagramů. V dobách, kdy jsem poměrně často psal počítačové programy, byla moje nástěnka pokryta narychlo kreslenými diagramy. Tvorbu diagramů považuji za jakousi nástavbu vizualizace.
6) Plovoucí zápisky
Většina lidí si dělá poznámky lineárně, jednu myšlenku po druhé. Plovoucí poznámky mohou vypadat méně organizovaně, ale vyžadují tvorbu spojení mezi jednotlivými myšlenkami a práci s obsahem celé stránky. Nezapomínejte, že účelem tvorby poznámek je co nejvíce podpořit proces učení, ne jen zaznamenat, co bylo řečeno.
7) Akronymy
O něco efektivnější než mechanická memorizace je použití mnemotechnických pomůcek. Zjednodušující akronymy jsou jedněmi z nich. Když jsem dělal plavčíka, používal jsem akronymy jako RED nebo ABC k zapamatování si různých procedur, kterém jsem musel znát. Vytvořte si své vlastní akronymy pro zapamatování si faktických informací.
8) Spojovací metoda
Jedná se o pokročilou memorizační techniku. Zjistil jsem, že funguje překvapivě dobře, ale vyžaduje nějaký čas na přípravu a pravidelné procvičování, pokud ji chcete umět dostatečně rychle. Hlavním principem je spojit dvě myšlenky tím, že si v mysli vytvoříte bizarní obraz, který obě dvě zahrnuje.
Když jsem si chtěl zapamatovat nákupní seznam, který obsahoval jablka, mléko a fazole, mým cílem bylo vytvořit dva obrazy. Jeden spojoval mléko s jablky a druhý mléko s fazolemi. Prvním mohl být obrázek obřího jablka dojícího krávu, a druhým pak krabice od mléka přetékající růžovými fazolemi.
9) Kolíčková metoda
Jedná se o variaci na spojovací metodu se zaměřením na memorizaci čísel. Místo propojování dvou obrázků používá fonetický systém na zapamatování číslic. Pomocí něj pak vytvoříte krátká slova a věty se zakódovanými čísly. Není zde prostor pro detailnější vysvětlení, jak tato metoda funguje, ale pokud máte zájem, pomůže Vám, když si zadáte do Googlu výraz „peg method“.
10) Zpětné stopování
Další technika, která funguje velmi dobře v rámci holistického učení. V podstatě začnete s jedním konceptem v dané kategorii a od něj sledujete jeho vztah k dalšímu, na něj navazujícímu konceptu. Tímto způsobem pokračujete, dokud se nevrátíte na místo, odkud jste začali, nebo nenarazíte na slepou uličku.
11) Blesková kontrola
V rychlosti prolétněte materiál, který jste se již naučili. Vaším cílem není učit se novým informacím jako spíš zjistit, co vám při učení uteklo. Pokud se objeví víc jak jedna nebo dvě nové informace v dané kapitole, měli byste zastavit a vrátit se ke studiu této části.
12) Sebe-testování
Vyzkoušejte se. Testování je dobrý způsob jak zjistit, jestli skutečně víte něco z toho, co se učíte.
13) Antropomorfizace
Zní to složitě, ale ve skutečnosti tomu tak není. Antropomorfizace je proces přiřazování lidských vlastností neživým věcem. Pokud například řeknete o skále, že je osamělá, antropomorfizujete. Tento nástroj se dá dobře využít u abstraktních idejí, u nichž si takto zjednodušíte jejich zapamatování.
Ukázkou může být příklad, který mi dal můj profesor psychologie. Vysvětloval nám, jak jsou vedeny signály mezi jednotlivými neurony v mozku pomocí toho, že je přirovnal k lidem běhajícím v chodbě hotelu s různě otevřenými a zavřenými dveřmi do pokojů.
14) Visceralizace
Podobné jako vizualizace jen s tím rozdílem, že zapojujete všechny smysly. Tato technika je velmi abstraktní. Můžete vytvořit zvuk, pocit nebo zážitek, který nějakým způsobem koresponduje s danou myšlenkou. Například vím, jak spočítat determinant matice pomocí představy mých rukou pohybujících se v krabici.
15) Využití předchozích znalostí
Vybavuje se Vám něco z dřívějška, co může být v tuto chvíli užitečné? Využijte znalostí, které již máte. I když jsou specifické detaily mezi jednotlivými předměty často zcela odlišné, základní principy bývají podobné. Hledejte spojení.
16) Vyhýbání se dírám
Tuhle techniku jsem často používal při testech, na které jsem se vůbec neučil. I když vždycky doporučuji skutečně se informace před testem naučit, tohle Vám může pomoci, když se dostanete do potíží. Základní princip, jak se vyhnout dírám ve znalostech spočívá v tom, že nejdřív zjistíte, co všechno znáte, a pak se zaměříte na obejití toho, co neznáte.
Jednou jsem takhle vyhrál krajské kolo soutěže v chemii, kde jednou ze součástí bylo napsat esej o mýdle. Nevím o mýdle skoro nic, proto první na co jsem se soustředil, bylo vybavit si cokoliv, co s ním mělo alespoň vzdáleně co do činění. Potom jsem si udělal poznámku o tom, jakým oblastem se vyhnout, abych neprozradil svoji neznalost.
Rád bych jenom podotknul, že tato technika není zázračná. Pokud nebudete vědět vůbec nic, s největší pravděpodobností Vám úspěch nepřinese.
17) Brainstorming
Nažeňte pár lidí do místnosti a začněte přemýšlet nahlas o nějakém tématu. Mně se nejvíc osvědčilo mít jednoho až dva lidi navíc, ale někteří odborníci doporučují maximálně šest.
18) Mindstorming
Něco jako individuální brainstorming. Vypište na papír všechny myšlenky, nápady a informace, které vás napadnou nebo na které si vzpomenete. Je to takové vyprázdnění mozku.
19) Vztahové diagramy
Diagramy zaměřující se na vztahy mezi jednotlivými informacemi jsou skvělým nástrojem. Místo, aby jen informace zobrazovaly, ukazují, jak jsou spolu vzájemně propojeny. V kombinaci s plovoucími poznámkami je to dobrý způsob, jak zachycovat informace.
20) Pomocná ruka
Použijte své prsty a palce jako mnemotechnickou pomůcku. Připojte ke konkrétnímu prstu nebo jejich kombinaci nějaké slovo, jméno či význam. Tato technika má samozřejmě omezené použití, ale hodí se, když vás hned nenapadne nějaký dobrý akronym.
21) Metoda imaginárního pokoje
O této metodě jsem se dozvěděl od jednoho čtenáře a jedná se vlastně o rozšíření spojovací metody. Představte si nějaký Vám známý pokoj spolu se všemi věcmi v něm. Dalším krokem je připojit informace na zapamatování k jednotlivým detailům a věcem v pokoji.
Další variantou může být, když místo imaginárního pokoje použijete vlastní tělo. Předpokládám, že záleží, zda je Váš učební styl víc vizuální nebo spíše zaměřený na intuici.
22) Hlavně ať je to zajímavé
Je to zcela jednoduché. Informace, které Vás nějakým způsobem zajímají, si lépe pamatujete. Naučte se přemýšlet o informacích v osobním kontextu Vašeho života, ne jen jako o prostředku, jak dostat dobrou známku.
23) Učte ostatní
Najděte někoho a pokuste se mu svoje znalosti předat. Nic nevyzkouší Vaše pochopení látky lépe než vysvětlení jejího obsahu někomu jinému.
24) Pravidlo mateřské školky
Podobně jako u učení pravidlo mateřské školky říká, že byste měli být schopni danou látku vysvětlit i šestiletému dítěti. Tohle pravidlo nejspíš nebude fungovat u témat, jako je kalkulus nebo u předmětů z biochemie. Princip je zjednodušovat informace tak dlouho, dokud nebudou zcela jasné.
25) Píseň nebo příběh
Další z řady mnemotechnických pomůcek. Funguje tak, že sestavuje informace do sekvence pomocí písně nebo příběhu. Mohli byste se tak naučit jména všech kostí ve Vaší ruce jenom tím, že byste vytvořili příběh o tom, jak se vzájemně potkávají.
26) Kouskování
Učte se v patnáctiminutových úsecích. Dělejte často přestávky a dejte mysli šanci vstřebat nové informace. Nikdy se neučím nebo nedělám kreativní práci déle jak hodinu či dvě, aniž bych změnil tempo.
27) Sledujte záznam
Skutečně se učíte, nebo jen jezdíte očima po stránce? Snažte si uvědomit okamžiky, kdy Vaše mysl někam odplula, i když Vaše oči text vnímají. Je to jako se záznamníkem. Jakmile zjistíte, že se nic nenahrává, přetočte prázdnou pásku a začněte znova.
28) První ostrá
Jak byste reagovali, kdybyste se mohli před zkouškou jen jednou podívat do učebnice? Filozofie první ostré v podstatě říká, že dlouhé studium je ztráta času. Věci byste se měli učit za pochodu a ne je odkládat s tím, že se je naučíte později. Není to možná nejefektivnější, ale nutí Vás to učit se texty hned a neodkládat je na zítřek.
29) Definice kvalitní informace
Jaké informace jsou důležité? Jasně definujte Vaše cíle, se kterými k učení přistupujete a očekávání zkoušejících. Díky tomu budete mít dobrou představu o tom, které informace jsou kritické na zapamatování a které můžete přeskočit.
30) Drcení
Drcení nesnáším, ale je to příliš populární způsob učení, abych ho zde nezmínil. Připravte si další šálek kávy a počítejte s tím, že se moc nevyspíte.
31) Pohlcení
Tato metoda zahrnuje učení se v mnohem větší intenzitě, než potřebujete. Skočit do hlubokého bazénu se žraloky může být jedním z nejrychlejších způsobů, jak se naučit plavat (pokud vás nesní zaživa). Znám mnoho lidí, kteří tuto metodu použili, když se chtěli rychle naučit nový jazyk. V podstatě se stanete posedlí látkou, kterou se učíte, a doufáte, že i když se zachytí jen malá část toho, co zažíváte, naučíte se tak víc než jakoukoliv jinou cestou.
32) Učte se za pochodu
Přesným opakem pohlcení je učení se postupně za pochodu, krok za krokem. Funguje skvěle pro oblasti, kde dosažení mistrovství není až tak důležité. Použil jsem jej například, když jsem se učil technické aspekty blogování.
33) Náhodný test
Můj děda jej používal, když jsem byl malý a učil mě násobilku. Z ničeho nic ke mně přišel v průběhu dne a řekl něco jako:“Rychle! Kolik je 8×12?“ Tato metoda sice vyžaduje buď ochotného přítele, nebo složitý počítačový program, ale za to vás donutí vybavovat si informace v každé situaci.
34) Dejte tomu formu
Nenechte nápad sedět jen jako čistou abstrakci ve Vaší hlavě. Dejte mu tvar, formu, barvu a smysl. Využijte k tomu své ruce stejně, jako když hrnčíř dává tvar hmotě na svém kruhu.
35) Vyspěte se na to
Ukázalo se, že spánek má na paměť velký vliv. Nezanedbávejte odpočinek a spěte dostatečně dlouho, abyste si pamatovali vše, co jste se naučili.
36) Plně se soustřeďte
Občas vidím lidi „studovat“ zatímco si pouští hudbu nebo se dívají na televizi. Možná si myslí, že mají jakýsi dar schopnosti dělat skvěle víc věcí najednou, ale podle mě spíš balamutí sami sebe. Zbavte se všech rušivých vlivů a plně se soustřeďte.
37) Ptejte se proč
Už jste někdy seděli vedle těch otravných dětí, které se Vás neustále ptali „proč“? Možná nastal čas, abyste se i Vy zase na chvíli stali tímto dítětem a začali se víc ptát „proč“ u věcí, které se učíte. Když se informace začnou logicky propojovat, mnohem snáze se zapamatují.
38) Najděte svůj vrchol během dne
Každý je na vrcholu svých sil během dne v různou dobu. U mě to je brzo odpoledne a pozdě ráno. Když zkouším pracovat pozdě večer, jsem neposedný. Když se snažím pracovat příliš brzy ráno, moje mysl je ještě moc zamlžená na to, aby dobře fungovala. Najděte si i Vy čas během dne, kdy jste nejsilnější, a studujte během něj.
39) Cvičte
Ve zdravém těle, zdravý duch. Zjistil jsem, že stereotyp tupých svalovců je dost mimo. Většinou platí, že lidé, kteří jsou ve formě fyzicky, mají v dobré formě i svou mysl.
40) Odbourejte stres
Pařte, meditujte, vyjděte si do společnosti, kdykoliv si budete chtít odpočinout. Být v depresi Vašemu učení nepomůže, proto se nezapomínejte občas i nezávazně pobavit. Na druhou stranu kocoviny nejsou nejlepší stav, v jakém se dostavit ke zkoušce, takže i tady platí všeho s mírou.
41) Tvořte
Učení a tvoření jsou ve své podstatě stejné aktivity. Nedovolte, aby se Vaše vzdělávání stalo pasivní aktivitou, kde jenom nasáváte informace. Zkuste místo toho informace také tvořit. Vytvářejte vlastní vztahy, popisy a příklady.
42) Nechte se doučovat
Není nad instrukce šité na míru Vašemu učebnímu stylu. Nesnažte se do sebe nacpat něco způsobem, který Vám nesedí, když nemusíte.
43) Poznejte svá slabá místa
Víte, proč jste naposledy dostali špatnou známku z testu? Málo jste se připravovali, něco důležitého jste zapomněli nebo neumíte znalosti použít v praxi? Poznejte svá slabá místa, abyste s nimi mohli pracovat a vytvořit si nástroje, jak na ně vyzrát.
44) Post It nálepky
Rozmístěte Post It nálepky s učební látkou po celém Vašem pokoji. Po pár dnech je vždycky obměňte, abyste si stále všímali něčeho nového, když půjdete okolo.
45) Organizujte
Musím se přiznat, že s osobní organizací jsem vždycky bojoval. Tíhnu spíš k chaosu a ztraceným složkám než k perfektně seřazené kartotéce. Zjistil jsem ovšem, že práce na mých organizačních dovednostech mi umožnila uvolnit víc mentální energie na učení. Pořádek v pokoji značí pořádek v mysli.
46) Vytvořte si svůj rituál
Nedokážu přemýšlet o námětech na články, pokud nesedím na své židli. Když zkusím jít na procházku nebo sedět někde jinde, nedokážu se soustředit. Výhoda je, že pokud projdu tímto rituálem, napadají mě pak nápady celkem rychle. Tvorba vlastního rituálu na učení nebo čtení pravidelně na jednom místě může způsobit podobný efekt i u Vás.
47) Buďte v pohodě
Před tím, než jdu psát test, bývám neuvěřitelně v pohodě. Málokdy jsem nervózní, ale zároveň je ve mně určité napětí, které mě udržuje v pozoru. Pokud Vás přemůže během zkoušky nervozita, zhluboka dýchejte, soustřeďte se na výdech a pomalu se uklidněte.
48) Jezte lehce
Trávení vyžaduje velké množství energie. Tím, že se najíte před studiem nebo zkoušku jen lehce, zajistíte, abyste se necítili utlumení.
49) Zapisujte si
Psaní je jedním z nejlepších způsobů učení. Používám ho na řešení problémů, brainstorming a práci s nápady. Přemýšlení je dost neefektivní proces, ze kterého Vás může leccos snadno vykolejit. Když si věci zapisujete, máte přehled o svých myšlenkách a jasněji přemýšlíte.
50) Známky jsou jen čísla
Na závěr Vám chci navrhnout, abyste přestali přemýšlet o předmětech pouze ve světle známek a titulů. Berte školu jen jako jednu složku mnohem většího sebevzdělávacího systému, kterým je Váš život. Najděte důvody, proč by učební látka měla zajímat právě Vás spíš než se snažit zkouškou prostě projít. I když Vám to možná přijde očividné, já osobně považuji tento tip za ten nejdůležitější z celého seznamu a málo lidí jej podle mě dokáže skutečně použít. Školy jsou tu od toho, abyste se něco cenného naučili a ne abyste jimi jenom bez zážitků prošli.
(VÍCE INFORMACÍ ZDE)
Získejte peněžní bonusy a výhody zdarma.
(VÍCE INFORMACÍ ZDE)
