8 alternativ k vysoké škole

Když mi bylo 19, vyhrál jsem nějaké peníze v šachovém turnaji. Ale místo toho, abych peníze použil na zaplacení školného, jsem se rozhodl vypadnout ze školy a koupit si auto.

Pořídil jsem si použitou 1982 Hondu Accord. Když mi ho konečně dovolili odvézt z parkoviště, několik hodin jsem s ním jezdil jen tak kolem.

Pak jsem však uviděl svoji přítelkyni a všechny ostatní, jak poctivě chodí na hodiny, a začal jsem trochu žárlit. Auto jsem vrátil, zrušil vypsaný šek a odebral se do druháku na vysoké škole. Teď je mi to líto.

Vždy, když navrhnu: „Neposílejte své dítě do školy“, spousta chytrých lidí reaguje s otázkou v očích: „No, a co jiného bychom měli dělat?“ A to mě udivuje. Hádám, že je asi opravdu těžké přijít na to, co by lidé ve věku 18 až 23 let měli dělat. Co by lidé v nejvíce pulzujících a nejzdravějších letech svého života, tedy v době, kdy se z nich, dětí, stávají dospělí, měli dělat?

Díky tomu mě napadlo, že pomůžu spoustě lidem, když přijdu se seznamem a pokusím se předejít kritice, která jistě přijde, ale raději ještě dříve než přijde. Dokázat bych to měl, mám přece vysokoškolské vzdělání. Tedy – naučil jsem se, jak myslet a vypořádat se se slovní přestřelkou s ostatními inteligentními lidmi.

 

1) Začněte podnikat.

Existuje mnoho druhů podnikání, se kterými může začít i dítě, zejména v době internetu. V jiném článku uveřejním seznam vhodných tipů pro první podnikání. Ale pokud se budete vždy řídit heslem „nakoupit levně, prodat dráž“, jistě vám na mysl začnou přicházet zajímavé nápady.

Mnoho lidí (správně) říká: „No, ne každý může být podnikatel.“ Tady mě taky fascinuje, že jsem na tuhle otázku ve svém psaní už tolikrát odpověděl a lidé právě ty články čtou, a stejně pořád tvrdí: „No dobře, ale ne každý může být podnikatel.“

Za prvé, žádný zákon proti tomu být podnikatelem neexistuje. Ve skutečnosti jím může být kdokoli. Takže co tím lidé chtějí doopravdy říct, je spíš: „Ne každý může být úspěšný podnikatel.“

Avšak pokud vím, neexistuje ani žádný zákon trestající neúspěch. Když někdo prohraje tenisový zápas nebo šachovou partii, jakým způsobem postupuje, aby se zlepšil? Svou prohru studuje.

Jako každý, kdo ovládl libovolné pole v životě, ví: zkoumání své prohry je nekonečně cennější než studování své výhry. Ve svých prvních třech pokusech být podnikatelem jsem zklamal. Pak jsem se dozvěděl, jak na to, a nakonec se úspěch dostavil (tj. vybudoval jsem společnost generující zisk, kterou jsem byl pak schopný prodat).

Selhání je součástí života. Lepší se to naučit v 18 než ve 23 nebo až budete starší s tím, že jste do té doby byli rozmazlováni slonovinovými přikrývkami a hypnotizováni myšlenkou, že úspěch je právě pro vás zaručený. Nechejte se pokřtít v řece selhání jako mladí, abyste jako dospělí mohli těžit z květů podnikatelského požehnání.

Co se naučíte, když jste mladí a začnete podnikat (bez ohledu na úspěch či neúspěch):

–          Naučíte se, jak přijít s nápady, které budou akceptovány jinými lidmi.

–          Začnete si budovat svůj detektor na kecy (něco, co se rozhodně nestane ve škole).

–          Naučíte se, jak prodat svůj nápad.

–          Naučíte se, jak vytvořit a uskutečnit myšlenku.

–         Budete se setkávat a navazovat vztahy s ostatními lidmi ve vašem oboru. Nemusí být všichni ve stejném věku, ale přiznejme si, že to je skutečný život dospělého. Právě jste strávili 18 let s dětmi stejného věku. Je čas vyrůst.

–          Můžete se naučit jak pověřovat a „řídit lidi“.

–          Naučíte se sníst si, co zabijete – také dovednost, kterou se člověk chodící do školy nenaučí.

 

2) Procestujte svět.

Tohle je zásadní úkol. Sežeňte si 10.000 dolarů a jeďte do Indie. Podívejte se na svět, jenž je úplně jiný, než ten náš. Buďte tam jeden rok. Setkáte se s ostatními cestujícími cizinci. Dozvíte se, co je chudoba.

Naučíte se poznat hodnotu každého ušetřeného dolaru. Často se ocitnete v situacích, kdy je třeba se naučit, jak přežít nepříznivým vyhlídkám navzdory.

Jestli plánujete někdy zvracet, můžete to provést například nakažením se úplavicí namísto opíjením se na večírku nějakého bratrstva.

Dozvíte se trochu víc o východních náboženstvích, tedy nejen o těch, se kterými jste vyrůstali. Uvědomíte si, že nejste středem vesmíru. Omdlíte. Dostane vás to.

 

3) Tvořte umění.

Věnujte rok učení se, jak malovat. Nebo jak hrát na hudební nástroj. Nebo napište pět románů. Naučte se ukáznit sama sebe k tvoření. Tvorba se nestane (jen) z inspirace.

Stává se z potu, disciplíny a nadšení. Kreativita nepochází od Boha. Je to sval, který je třeba naučit se posilovat.

A proč s tím nezačít teď, zatímco váš mozek vytváří nové neurony takovým úchvatným tempem, než se to učit, až budete starší (což už bývá pro mnoho lidí příliš pozdě).

 

4) Rozesmívejte lidi.

To je nejtěžší ze všech. Stravte rok učením, jak vystupovat ve stand-up komedii před lidmi. To vás naučí, jak psát. Jak mluvit s lidmi. Jak umět sám sebe prodat.

Jak se vypořádat s lidmi, kteří vás nenávidí. Jak se každodenně duševně vypořádat s prohrou. A samozřejmě, jak rozesmát lidi.

Všechny tyto položky vám později v životě pomohou mnohem více, než taková Filozofie 101. A mimochodem, podél cesty přitom můžete dokonce dostat zaplaceno.

 

5) Napište knihu.

Věřte mi, jakákoli kniha, kterou napíšete ve svých 18 letech, pravděpodobně nebude stát za nic. Ale stejně to udělejte. Napište román o tom, co děláte místo vysoké školy.

Naučíte se, jak pozorovat lidi. Psaní je takové rozjímání o životě. Naučíte se vědomě prožít každý den, pochopit ho a popsat. Tomu se říká skvělé vzdělávání!

 

6) Pracujte v neziskovce.

Spousta neziskovek nevyžaduje vysokoškolské vzdělání. Co vám v životě poslouží lépe: Francouzská literatura 101 nebo strávit rok dodáváním jídel seniorům s Alzheimerem či léčením malárie v Africe?

Mám na to jasnou odpověď. I když vy můžete mít jinou. Což je také důvodem, proč jsem do seznamu zahrnul osm alternativ namísto této jediné.

A mimochodem, proč se některé z těchto položek nevěnovat rok, dva roky, nebo možná deset a jít na vysokou školu třeba až potom? Proč ne? Je to váš život.

 

7) Staňte se mistry nějaké hry.

Jaká je vaše oblíbená hra? Ping Pong? Šachy? Poker? Naučit se, jak se stát špičkou v nějaké hře, je neuvěřitelně těžké. Už dříve jsem napsal, jak to udělat, ale pojďme si říct alespoň základy:

1. Prostudujte si dějiny dané hry.
2. Studujte současné odborníky na hry. Najděte si o nich videa, knihy, časopisy a podobně. Zkuste opakovat nebo jiným způsobem napodobit aktuální mistry.
3. Hodně hrajte: s přáteli, na turnajích, v místních klubech…
4. Učte se od někoho, kdo již hru ovládl. Pomůže vám to vyhnout se špatným návykům a získat někoho, kdo vám bude okamžitě poskytovat zpětnou vazbu a kdo bude kritizovat vaše aktuální dovednosti.

Zvládnutí hry pěstuje disciplínu, umožňuje navazovat vztahy s ostatními lidmi všech věkových kategorií a sociálního prostředí, které spojují podobné vášně.

Též vám to pomůže rozvíjet instinkt zabijáka, aniž byste museli někoho zabít. Hezké, že?

(pohněte bílou a čeká vás výhra)

 

8) Staňte se mistrem sportu.

Je to pravděpodobně ještě lepší než zvládnutí hry, protože vám to umožní všechno výše uvedené, a navíc se ještě dostanete do formy.

Pokud někoho napadnou ještě další alternativy, uveďte je prosím v komentářích. Máme jen ten život, který jsme prožili. A já kvůli tomu vždycky sedím a sním: „Co kdyby tohle, co kdyby tamto…“

Je to ta nejjednodušší a nejnebezpečnější věc, co můžete udělat: přemýšlet nad tím, co kdyby. Protože to přání je jako obláček kouře, který můžete otáčet a kroutit, až my, kteří o něm sníme, zmizíme spolu s ním.

Ale už teď, jak tento příspěvek píšu a s marnou tužbou si prohlížím vypsané alternativy, vím, že až kliknu na tlačítko „Publikovat“, budu si tu za společnosti zapadajícího slunce tiše sedět a přemýšlet o svých „co kdyby“.

Další alternativy k vysoké škole najdete ve volně stažitelném e-booku 40 Alternatives to College.

Z anglického originálu 8 Alternatives to College přeložila Veronika Portešová.