11 tipů pro sebevzdělání v době internetové

11 tipů pro sebevzdělání v době internetové

[Původní článek „11 Tips for Self-Education in the Internet Age“ od autora Jordan Bates.]

[Original article „11 Tips for Self-Education in the Internet Age“ from Jordan Bates.]

„Znalost plyne pouze z… neposedných, netrpělivých, vytrvalých a zvídavých lidských bytostí a jejich propojeností se světem a s sebou navzájem.“

Paulo Freire

Před pár týdny jsem napsal esej kritizující nedostatky většiny našich vzdělávacích systémů a zaměřil se na autodidaktický přístup k učení.

Píšu v ní, že pokud nepřevezmeme odpovědnost za své vzdělání dovlastních rukou – pokud nebudeme aktivně vyhledávat znalosti a zajímat se – nemůžeme čekat, že budeme všemu rozumět. O citaci uvedené na začátku článku jsem napsal:

Znalost zde odkazuje k něčemu většímu, než jen k pouhému memorování faktů.

Může znamenat hlubší poznání, jiný úhel pohledu, transformativní potenciál, schopnost najít nové cesty a tvořit jedinečné věci.

Nehledě na kvalitu učitelů, tento typ znalostí není možné získat, pokud člověk není žíznivý a otevřený, připravený ověřovat fakta, a objevovat nové způsoby myšlení.

Jinými slovy, člověk musí být samostatný článek chrlící dotazy. Musí být svůj vlastní učitel a samouk.

Být samoukem neznamená, že člověk nemůže mít učitele nebo spolužáky. Právě naopak, lidé přidávají nesmírnou hodnotu.

Mým argumentem spíše je, že samoučení je přístup, který člověk zaujímá k učení.

Přístup, který je základem pro dosažení udržitelného porozumění jak uvnitř, tak za hranicemi tradičních vzdělávacích institucí.

Tento přístup se skládá z ochoty zpochybňovat všechny domněnky a předsudky, ze silné touhy učit se a aplikovat nově poznané, a planoucí lásky ke znalostem samotným.

Chtěl bych zdůraznit, že je na každém, jestli přijme tento postoj.

Nicméně tvrdím, že v době, kdy čelíme narůstajícím globálním krizím a překotně se vyvíjejícímu světu, potřebujeme co nejvíce flexibilních a přemýšlivých hlav, které se budou orientovat ve složitosti dnešní doby a rozvíjet budoucnost šetrnou k člověku a Zemi.

Zároveň jsem však přesvědčen, že by se člověk měl stát dychtivým žákem ne kvůli tomu, že cítí povinnost vůči světu, ale proto, že je lidská bytost.

Svou schopností přemýšlet a zkoumat se lišíme od našich předků. Nepřetržitá žízeň po znalostech o nás samých a o našem okolí byla bezesporu  tím, co nás dostalo až tam, kde jsme dnes.

Být horlivě zvídavý patří k našemu druhu, pojí se se základním impulzem Homo Sapiens: „Co je tohle všechno? Proč je to tady? Co jsem? Proč mám mokré kalhoty?“

Pokud čtete tento článek, je pravděpodobné, že jste v sobě našli zvědavost.

Pokud tomu tak není, snad bude tento článek alespoň součástkou v řetězci katalyzátorů směřující vás ke zvídavému životu (nebo aspoň k většímu zájmu). Jak ale může takový život vypadat, obzvláště ve světě všudypřítomných pohlcujících digitálních médií?

 

Zde je 11 tipů pro efektivní a holistický přístup k sebevzdělávání

 

1. Poperte se s tím, co je nad vaše síly

V břitké eseji psal spisovatel a programátor Paul Graham o způsobu, jak se chránit před plýtváním časem a jak zredukovat počet možností, které v životě máme:

Nejlepší ochranou je vždy pracovat na obtížných úkolech… Obtížnost znamená starost: pokud si neděláte starosti, že to, co děláte, dopadne špatně, nebo že neporozumíte něčemu, co se učíte, pak to není dostatečné obtížné. Musí tam figurovat napětí.

„Starostí“ autor pravděpodobně referuje k nevyhnutelnému strachu, který jde ruku v ruce se zkoušením čehokoliv obtížného, nebo nejistého.

Pustit se do náročné knihy, náročného podnikání nebo do kreativního projektu bude téměř s jistotou určitým způsobem děsivé, avšak Graham píše, že pokud se tento prvotní strach překoná, přijde pocit zadostiučinění.

Navíc je prostě pravda, že stejně jako s fyzickým zdravím, i oblasti mentálního zdraví – uvažování, kreativita, kritické myšlení, hloubka porozumění – mohou být zlepšeny pouze pod přísným dohledem.

 

2. Soustřeďte se na pár specifických oblastí

V té samé eseji, kterou jsem již zmiňoval, Graham píše o rozdílu mezi zvědavostí u dětí a dospělých:

Děti jsou zvědavé, ale zvědavost, na kterou narážím já, se od té dětské liší. Dětská zvědavost je široká a mělká; pořád se na všechno ptají „proč“. U většiny dospělých tato zvědavost vymizí úplně.

Musí! Nic byste neudělali, kdybyste se pořád ptali „proč“.

V  dospělém ambiciózním člověku se však místo vymizení zvědavost promění ve zvědavost úzce specializovanou a hlubokou. Z mělčiny se stává studna.

Nesouhlasím úplně s názorem Grahama, že dětská zvědavost je kontraproduktivní. Domnívám se, že schopnost ptát se na všechno „proč“, a přistupovat k věcem se zájmem, je rozhodně hodnotná.

Taky si však myslím, že jeho rozdělení zvědavosti je důležité.

Děti nemají tendenci nořit se do problematiky hlouběji, ale pro dospělé je často právě hloubka znalostí či poznání klíčem k intelektuálnímu nadšení, dlouhotrvajícímu okouzlení a zdokonalování myšlení.

Řekl bych, že je prospěšné mít tři nebo více oblastí s hlubší znalostí, neboť takový vícestranný přístup umožňuje interdisciplinární přemýšlení.

 

3. Pohlížejte na všechno jako na šanci se učit a růst

Zatímco pohledem tradičních přístupů ke vzdělání se učení omezuje  na třídy, přednášky a knížky, autodidaktická perspektiva čerpá ze všech zmíněných a navíc z mnoha dalších zdrojů – vizuální umění, vztahy, příroda, sebepozorování, meditace, hudba, cestování, sny, novely, volný čas, ten debilní internet, atd., atd.

Spíše než něco nudného a pracného, může být učení, obzvláště dnes, bráno jako druh intelektuální hry nebo dokonce forma zábavy.

Jen si představte ty interaktivní možnosti učení se, které jsou nám teď dostupné (většině z nás) – strhující a mysl provokující filmy, matematické videohry, působivé dokumentární filmy, hudba plná vjemů, pronikavé podcasty, Codecademy, TED Talks, filozofické komiksy, Crash Course.

Tyto příklady jsou na Vennově diagramu umístěny v oblasti zábavy a učení.

Nikdy předtím v historii lidstva nebyly zdroje učení tak diversifikované, přizpůsobitelné a zábavné.

 

4. Využívejte ty nejlepší online zdroje

Již jsem to naznačil, ale pro jistotu to zopakuji s větším důrazem: Internet je švédským stolem učení – intelektuální večeře ke dni díkuvzdání s mnohem větším množstvím variací, univerzálností a možností vyhledávání, než jakákoliv knihovna znalostí.

No Excuse List (bez výmluv) je nejobsáhlejší seznam bezplatných online kurzů, nástrojů a zdrojů k téměř všemu, co si jen dokážete představit.

 

5. Najděte síť studentů a mentorů

Typickým omylem je, že brilantní mozky musí pracovat v izolaci, aby vymyslely mistrovská díla nebo vynálezy, které změní svět. Tohle je pravdou jen zřídka.

Spolupráce a zpětná vazba jsou důležitými aspekty vzdělávání či budování téměř čehokoliv.

A ačkoliv jsou osobní setkání v mnoha ohledech nenahraditelná, internet umožňuje výjimečně efektivní a specifickou spolupráci, která není omezena časem a prostorem.

Existuje nespočet skupin nejen pro běžné oblasti studia, ale také pro specifičtější obory (jako například Hacker News pro techniku, či High Existence pro alternativní kulturu).

Většina online kurzů a vzdělávacích zdrojů má svá diskuzní fóra. Existuje mnoho stránek a blogů, jejichž autoři jsou ochotni vám pomoc, když jim (nebo mě) napíšete.

Tohle si uvědomte a oslovte je. A nepodceňujte přínosy pravidelné komunikace se zvídavými lidmi, kteří se aktivně vzdělávají a přemýšlejí.

 

6. Používejte Evernote

Evernote je jednou z nejvšestrannějších webových a mobilních (funguje na všech zařízeních) aplikací, se kterou jsem se kdy setkal.

Používám ji neustále – píšu si poznámky o tom, co studuji, čtu, zapisuji si své nápady na články nebo zajímavé projekty, zaznamenávám náhodné životní události, sny, myšlenky a mnoho dalšího.

V současné době mám 27 jednotlivých poznámkových bloků. Zapisováním věcí si ujasníte, zorganizujete a rozšíříte své myšlení.

Taky vám umožní si věci zapamatovat a porozumět jim více do hloubky. Takže, zapisujte si! A nechte si pomoct od Evernote.

 

7. Používejte Pocket

Pocket je další nepostradatelná aplikace pro vzdělávání online.

Umožňuje uložit cokoliv, co si chcete prohlédnout později – články, videa, kurzy, atd. – na jedno místo, čímž poskytuje elegantní rozhraní k zobrazení veškerého uloženého obsahu.

Aplikace je kompatibilní se všemi zařízeními a bezproblémově funguje v Chrome a dalších prohlížečích.

Pokud budete mít svou malou knihovnu fascinujících článků pořád po ruce, ať už na počítači, nebo v mobilu, budete více číst a navíc nikdy nezapomenete na důležité články.

 

8. Pečlivě vybírejte ty správné knihy

Život je příliš krátký na čtení nekvalitních knih. Při množství knih, které se vydávají, je výběr knihy stejně důležitý jako samotné čtení.

Většinou dostávám doporučení na dobré knihy od svých přátel nebo z různých diskuzních fór.

Knihy hledám také na Goodreads. Tuto stránku používám také k přečtení hodnocení a recenzí knihy, než ji začnu číst.

Knihy, které doporučuji já, si můžete prohlídnout v knihovně Refine The Mind, nebo v mé poličce na Goodreads.

 

9. Sdílejte a učte

Sdílení práce je nezbytné v jakékoliv disciplíně.

Sdílením se myslí přijímání zpětné vazby, posunování se vpřed s projekty, získávání různých kontaktů a přijímání odpovědnosti za pokračování ve svém úkolu (sázky se zvyšují s počtem zainteresovaných osob).

Abyste zjistili, jestli něčemu opravdu rozumíte, zkuste to někomu ústně či písemně jednoduše vysvětlit.

Ať už se zaměřujete na jakoukoliv oblast, nebo vytváříte skupiny lidí se stejným zájmem, se kterými pak můžete sdílet výsledky své práce a navzájem si je hodnotit, vypadá sdílení a učení na internetu nějak takto: přispívání do open source projektů, založení blogu a následné uveřejnění práce, či psaní pro ostatní blogy nebo publikace.

 

10. Přeorientujte se na sociální média

Pokud se užívají bezmyšlenkovitě, stanou se rychle černou dírou kradoucí čas.

Pokud však dokážeme upravit čas strávený na sociálních sítích jako je Facebook, Twitter a další, může jít o něco úplně jiného.

Já osobně například používám Facebook téměř exkluzivně pro smysluplné konverzace nebo sdílení článků, které mě fascinují.

Nesleduji 95% z mých přátel, pouze ty nejbližší a ty, kteří sdílejí obsah namáhající mou mysl.

Sleduji také různé publikace jako například Aeon Magazine, Jacobin Magazine, The New Yorker, čímž jsem přetvořil svůj kanál na příval vysoce kvalitní žurnalistiky a článků k zamyšlení.

 

11. Zaveďte životní styl – učení

Nejosvobozenější (mohou se učit jakkoliv, kdekoliv) samouci jsou takoví, kteří jsou schopni si vytvořit životní styl a živobytí plné téměř konstantního vzdělávání.

Tím se myslí lidé, kteří neustále bádají, přemýšlejí a něco produkují – profesoři, podnikatelé, spisovatelé, umělci, vědci, atd.

Háček je v tom, že ne všichni to tak mají, ne všichni zástupci těchto profesí dokáží zkoumat věci ze široka, nebo pracovat jen na tom, co by je bavilo. Ovšem jsou tací, kteří to dokáží.

Osobně jsem zastáncem (z více důvodů, ne jen pro větší volnost) spíše spartánského (pozn. překladatele: strohý, přísný) postoje k hmotnému vlastnictví a skromného postoje podle západních standardů.

Jsem méně závislý na penězích, což mi umožňuje žít atypickým životním stylem.

I když stále zvažuji pokračování v práci v akademickém prostředí, neziskovém sektoru a dalších podobných institucích, v ideálním případě bych chtěl dosáhnout dostatečné finanční svobody jako podnikatel, abych mohl na dlouhou dobu opustit tradiční práci a žít v malém domečku nebo chalupě nebo na Earthship a pracovat na svých vlastních projektech. To by se mi líbilo.

V loňském roce jsem pracoval na škole v Jižní Koreji a měl jsem takové štěstí, že jsem měl denně 3-4 hodiny volno.

Během tohoto času jsem si četl, psal, pracoval na svém blogu, vedl smysluplné konverzace a začal se učit programovat.

Nejsem ale superhrdina, to víte, že jsem taky občas jen tak lenošil a nic nedělal. Pointou je, že v některých zaměstnáních vám opravdu platí za to, že nějakou část pracovní doby nic neděláte.

Využijte tento čas. A pokud nepatříte k takovým šťastným jedincům, vybudujte si návyk a vzdělávejte se mimo pracovní dobu.

Nehledě na situaci by se vzdělávání či objevování něčeho nového mělo stát ideálně součástí každého vašeho dne.

 

Takže, jděte se vzdělávat!

Možná vám něco z toho, co jste si právě přečetli, připadalo dost intenzivní nebo dokonce odstrašující. Mým cílem nebylo vám vtlouct do hlavy, že je to „vzdělávej se, nebo zemři.“

Mé tipy můžete vnímat jako vyjadřující spíše extrémní oddanost ke vzdělání a myšlení. Nicméně doufám, že  si odnesete, pokud ne nic jiného, pár rad, jak přistupovat k životu trochu otevřeněji a zvídavěji.

Takže, pojďte do toho, více se ptejte, nechte si v hlavě vířit více možností. A taky si při tom všem nezapomeňte celý proces užívat.

„Studujte tvrdě to, co vás baví nejvíce, v tom nejvíc nedisciplinovaném, neuctivém a originálním stylu.“

Richard P. Freynman

Z anglického originálu 11 Tips for Self-Education in the Internet Age přeložila Johana Kapošváryová.