11 lekcí, díky kterým jsem dostala 7 pracovních nabídek

[Původní článek „The 11 Career Lessons that Led to Me Getting 7 Job Offers“ napsala Aja Frost. Original English text „The 11 Career Lessons that Led to Me Getting 7 Job Offers“ written by Aja Frost.]

 

Když jsem poprvé vstoupila na půdu kampusu Cal Poly, cítila jsem se úplně ztracená. Tahle škola nebyla mou vysněnou – nebyla dokonce ani v první desítce škol, na které jsem se chtěla dostat.

Ze 13 vysokých škol, na něž jsem se přihlásila, mě vzali jenom na 3, které jsem si dala jako jistou zálohu.

Není to tím, že bych byla podprůměrný student. Hlásila jsem se s výbornými výsledky, spoustou mimoškolních a charitativních činností, skvělými doporučeními a solidní esejí.

Všechna ta odmítnutí mi však ukázala, že ne vždycky se podaří jít „tradiční“ cestou. Pokud jsem chtěla uspět (a to jsem opravdu chtěla, více než kdy jindy), musela jsem zvolit jinou cestu.

Pokud si vzpomínám, vždycky jsem si přála stát se spisovatelkou. A rozhodla jsem se nespoléhat na to, že mi k tomu dopomůže čtyřleté studium. Pokud jsem chtěla jistotu, že věci dopadnou podle mých představ, musela jsem jim jít naproti po svém.

Během prvního ročníku vysoké školy jsem se začala přihlašovat na nabídky psaní článků – i přesto, že jsem neměla žádnou profesionální zkušenost.

Školní noviny by se mohly pro začátek zdát jako ideální místo, ale bohužel zrovna nehledaly nové přispívatele.

Místo toho jsem se tedy začala hlásit na všemožné školní stránky, o kterých jsem četla v brožuře Cal Poly. Většina z nich mi neodpověděla. Až konečně, pár ano.

 

Lekce č. 1: Nenechte se zastavit prvními „ne“

Do října jsem zadarmo přispěla do čtyřech publikací. Šéfredaktor školních novin se navíc konečně podvolil mému nepřetržitému připomínání se a souhlasil s tím, abych psala články do nové sekce.

Najednou se mi začaly články k napsání hromadit. Ačkoliv se může zdát, že všechno bylo perfektní, začala jsem se zamýšlet nad dalším krokem své spisovatelské kariéry: dostat se
na stáž.

 

Lekce č. 2: Stále si dávejte nové cíle

Nikdo z mé třídy ještě o stáži neuvažoval a já jsem jen věděla, že je důležité se na nějakou dostat, protože všechny stránky, pro které jsem psala, je neustále zmiňovaly.

Bylo logické přihlásit se na stáž právě u jedné z těchto stránek, pro které jsem psala. Vybrala jsem si letní stáž v Her Campus.

Kdybych věděla, že se ročně na 10 míst přihlásí více, než stovka lidí, možná bych mířila trošku níže. Ale nevěděla jsem to, takže jsem mířila vysoko – a díky všem doposud napsaným článkům jsem to místo dostala.

 

Lekce č. 3: Učte se od svého okolí

Stáž v Her Campus se ukázala jako zlomový bod. Byla jsem zatím nejmladším stážistou a od svých starších spolupracovnic jsem se naučila hodně o komunikaci a jednání.

Mé psaní se navíc za tři měsíce spolupráce se dvěma skvělými editory změnilo tak jako za celý rok ne.

Naučila jsem se mnoho nového, ale protože jsem se chtěla učit ještě víc, začala jsem oslovovat náhodné profesionální spisovatele a zvala jsem je na kávu.

Ani jsem nevěděla, že se takovým schůzkám někdy říká „informační pohovory“. Věděla jsem jenom, že lidé většinou rádi pomáhají a radí studentům.

Tato strategie se rozhodně vyplatila.

Když jsem se na konci léta vrátila domů, měla jsem za sebou setkání s oceněnými žurnalisty, spisovateli na volné noze, editory, zakladateli startupů, PR specialisty a odborníky na marketing.

Netušila jsem to, ale už tehdy jsem si začala budovat síť cenných kontaktů.

 

Lekce č. 4: Děkujte

Když jsem na konci léta odcházela z Her Campus, napsala jsem každému osobní vzkaz.

Sice mi to zabralo celé odpoledne, ale rozhodně to stálo za to – dostala jsem mnoho děkovných emailů, oceňujících mou malou pozornost, což mi ukázalo sílu ručně psaných vzkazů.

Začala jsem pravidelně psát dopisy cizím lidem, které jsem obdivovala – což vedlo k propojení s některými velmi vlivnými osobami.

 

Lekce č. 5: Ucházejte se o místo skrze vaše kontakty

Na druháka jsem si vedla celkem dobře. Nejen, že jsem psala pro 10 různých stránek, ale některé z nich mi začaly dokonce za mé články platit.

Navíc jsem si dokázala vybudovat celkem širokou síť kontaktů a tak jsem se měla vždy na koho obrátit s radou, či žádostí o pomoc nebo referenci.

A pak jsem dostala stáž v The Muse.

Psala jsem pro stránku The Prospect založenou Lily Herman, která stáž u The Muse absolvovala, a očividně se jí líbila, a tak když na Twitteru sdílela jejich příspěvek o volné pozici stážisty v redakci, požádala jsem ji, aby se o mně zmínila.

Udělala to, a já jsem místo dostala.

 

Lekce č. 6: Hledejte kreativní řešení

První měsíc nebo dva jsem strávila připravováním článků k publikaci a hledáním bezva infografik a videí, což bylo zábavné (opravdu!), ale já jsem chtěla psát.

Jediný problém?

Pořád mi bylo jenom 19 – a nebyla jsem zrovna kariérní expert.

Erin Greenwald, má fantastická editorka, mi pomohla najít řešení: použít své vlastní zkušenosti z práce a školy a psát o tématech, která by mohla přijít vhod každému, jako například zvládání ranních rutin.

Zmínila jsem se jí o mém cíli mít vydaný článek ve Forbesu.

O tři týdny později se mi to podařilo.

A zanedlouho trhaly mé články na The Muse rekordy v počtu zhlédnutí.

 

Lekce č. 7: Buďte natolik pokorní, abyste se nepřestávali snažit

Čím více úspěchu jsem měla díky psaní pro The Muse, tím jednodušší bylo získat další klienty.

Stále jsem však měla seznam stránek, pro které jsem chtěla psát a agresivně jsem se jim předhazovala; pokaždé, když mě odmítli, jsem požádala o zpětnou vazbu, kterou jsem pak použila, abych se do příště zlepšila.

 

Lekce č. 8: Maximalizujte své možnosti

Moje spisovatelská kariéra se začala doopravdy rozjíždět a tak jsem neměla problém s hledáním další stáže – ale na rozdíl od té poslední byla tato již placená.

A co bylo ještě lepší?

Byla v New Yorku.

Naplánovala jsem si schůzky nad kávou na téměř každé ráno po celé léto, a setkala jsem se s profesionály ze všech mých vysněných společností: Refinery 29, Squarespace, Contently, The Economist a další.

 

Lekce č. 9: Někdy máte prostě štěstí

Jednoho dne, zrovna když jsem psala sponzorovaný článek pro PayPal, mi zazvonil telefon.

Byl to pán z multinacionální technologické společnosti.

Potřebovali „skvělého spisovatele“, který by pro ně příštích pár měsíců pracoval v pobočce v San Jose. Plat byl 5 000 dolarů měsíčně a měla jsem být zapojena do spolupráce s Googlem a Teslou.

Měla jsem o tuhle práci zájem?

„Ano!“ řekla jsem. „Počkejte, jak jste mě vlastně našel?“

Četl mé články online.

 

Lekce č. 10: Mějte na paměti své nejvyšší cíle

I přes to, že jsem si na tři měsíce odskočila na stáž do Silicon Valley, jsem měla v plánu dokončit školu za tři roky.

V tomto stádiu své kariéry jsem již nemusela nikoho nahánět – nabídky od potenciálních klientů jsem dostávala tak třikrát za týden, což taky znamenalo, že jsem si vydělávala dost, abych se sama uživila.

Krátce jsem zauvažovala nad kariérou na volné noze po skončení studií. Pokud jsem si dokázala vydělat dost na to, abych se uživila i během studia, určitě bych to dokázala i po jeho skončení.

Následně jsem se však zamyslela, proč jsem vlastně začala tak tvrdě pracovat. Nebylo to proto, abych mohla sedět celé dny v kavárnách a psát pro 20 různých klientů měsíčně.

Chtěla jsem práci – a ne jen tak ledajakou. Chtěla jsem takovou práci, kde bych mohla čerpat znalosti a posouvat své dovednosti na další level.

 

Lekce č. 11: Dřina se vyplácí

Vyhlédla jsem si pět společností, pro které bych opravdu moc ráda pracovala.

Proces přihlašování byl poměrně jednoduchý; v této fázi jsem za sebou měla tolik schůzek u kávy, že jsem se u pohovoru cítila dobře a nebála se.

Kromě absolvovaných stáží a působení na volné noze jsem měla hromadu zkušeností, o které jsem se mohla opřít.

Dostala jsem nabídky od čtyř z oněch pěti společností.

Další tři společnosti mě samy vyhledaly a nabídly mi práci – stejně jako dříve zmiňovaná technologická společnost narazily na mou osobní stránku.

Bylo úžasné (a taky trošku stresující!) mít sedm pracovních nabídek. Naštěstí jsem měla své kontakty, se kterými jsem se mohla poradit.

Teď, když jsem na cestě do Cal Poly, kde dokončuji školu, je těžké uvěřit, že jsem tentýž člověk, který před třemi lety vstupoval na půdu tohoto kampusu.

Nyní se zajištěnou prací snů, tehdy  zmatený, smutný a vystrašený.

Kombinací tvrdé práce, štěstí, vytrvání a pomoci od ostatních se mi podařilo vyšlapat si svou vlastní cestu. Takže konečná lekce, kterou jsem se naučila, je, že úspěch je vám na dosah – stačí se jen natáhnout a opravdu se ho chopit.

 

Z anglického originálu The 11 Career Lessons that Led to Me Getting 7 Job Offers přeložila Johana Kapošváryová.